dnes je 21.4.2024

Input:

3.6 Obchodní rejstřík

17.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6
Obchodní rejstřík

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Alena Pokorná Malachová

Význam obchodního rejstříku

Obchodní rejstřík nepochybně plní v životě každého podnikatele důležitou funkci, neboť je oficiálním zdrojem hodnověrných informací o velké části podnikatelských subjektů. Evidence takových informací má přispívat k transparentnosti a právní jistotě (nejen) v podnikatelském prostředí. Právě v obchodním rejstříku si podnikatel může obstarat důležité údaje o případném budoucím obchodním partnerovi, jiné osoby pak mohou prostřednictvím obchodního rejstříku získávat informace o subjektu, s nímž chtějí vstoupit do právních vztahů.

Pro obchodní styk je významná především informativní funkce obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík je proto významným institutem sloužícím k tomu, aby údaje do něj zapisované byly veřejně známé a každému dostupné. Každá osoba může do rejstříku nahlížet, činit si z něj opisy a výpisy. Zákon definuje obchodní rejstřík jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích a který je veden v elektronické podobě. Důvodů, proč se údaje v obchodním rejstříku evidují, je hned několik. Především obchodní rejstřík slouží jako veřejnoprávní evidence pro státní správu, která může jeho prostřednictvím provádět kontrolu podnikatelů a jejich činnosti. Obchodní rejstřík dále tím, že zajišťuje informovanost veřejnosti, poskytuje základní vstupní informace pro podnikatelskou činnost. Další významnou funkcí obchodního rejstříku je, že zakládá účinky některých právních jednání (k tomu viz níže).

Kde a jak získat informace z obchodního rejstříku

Obchodní rejstřík vedou rejstříkové soudy, kterými jsou všechny krajské soudy (s výjimkou Krajského soudu v Praze) a Městský soud v Praze. Dostupnost informací zajišťuje především portál Ministerstva spravedlnosti ( www.justice.cz ). Výpisy z tohoto portálu mají sice pouze informativní charakter, přesto je informační hodnota "internetových výpisů" vysoká (s nepatrným časovým zpožděním – cca 1 den – poskytují stejné informace, jaké obsahují oficiální výpisy z obchodního rejstříku). Internetový přístup do obchodního rejstříku tak hraje v obchodním styku velmi důležitou úlohu při rychlém získávání základních informací o podnikatelském subjektu. Listinný úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku pak vydá zájemci rejstříkový soud (resp. oddělení výpisů) za poplatek. Pokud není výslovně požádáno o listinný opis, vydá soud opis vždy v elektronické podobě.

Výpis platných obsahuje aktuálně platné údaje, z Úplného výpisu je možné zjistit historii zapsaného subjektu.

Úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku (příp. ze živnostenského rejstříku nebo katastru nemovitostí) mohou podnikatelé získat také prostřednictvím tzv. služby Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál). Další a pro praxi podnikatele i ekonomicky nejvýhodnější možností (v případě, že výpis je na větší počet stran než jednu) je pořízení úředně ověřeného výpisu z obchodního rejstříku u notáře.

Struktura obchodního rejstříku

Obchodní rejstřík se skládá z rejstříkových vložek a rejstříkových spisů. Rejstříkový soud vede pro každého podnikatele (resp. i organizační složku, podnik zahraniční osoby anebo jeho organizační složku) zvláštní vložku. Rejstříkové vložky jsou uspořádány do tzv. oddílů, které se člení dle právní formy zapisovaného subjektu a jsou označeny velkými písmeny abecedy. Pro společnosti s ručením omezeným vymezil obchodní rejstřík oddíl C. Každý zapisovaný subjekt má samostatný rejstříkový spis označený písmenem příslušného oddílu a běžným číslem, které je závislé na počtu subjektů zapsaných v daném oddílu u příslušného rejstříkového soudu.

Podnikatel má povinnost uvádět mj. údaj o zápisu v obchodním rejstříku (název rejstříkového soudu, oddíl a číslo vložky) nejen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách, ale také na smlouvách a internetových stránkách.

Sbírka listin

Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin, do které jsou zapsané subjekty v rejstříku povinny zakládat významné dokumenty o své existenci. Sbírka listin je tak veřejně přístupnou složkou zákonem určených dokumentů vztahujících se k subjektu zapsanému do obchodního rejstříku. V zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je uveden demonstrativní výčet těchto dokumentů. Jsou to např. zakladatelské dokumenty, rozhodnutí orgánů podnikatelského subjektu o volbě (jmenování) a odvolání členů statutárního či dozorčího orgánu, účetní dokumenty, rozhodnutí související se zrušením právnické osoby apod. Protože často dochází k tomu, že podnikatelé povinnost zveřejňovat dokumenty ve sbírce listin neplní, stále častěji se lze setkat s výzvami od rejstříkových soudů k založení povinných dokumentů do sbírky listin. Jak rejstříkové soudy, tak finanční úřady začaly navíc tuto povinnost vymáhat i prostřednictvím různých sankcí.

Nyní však už není nutné zapisované skutečnosti dokládat uzavřenými smlouvami, postačí oboustranná prohlášení stran o uzavření příslušné smlouvy. V tomto smyslu například převod obchodního podílu může být doložen pouhým písemným prohlášením stran o uskutečněném převodu podílu, nikoli též smlouvou o převodu podílu, která může obsahovat citlivé údaje. Je evidentní, že toto opatření významně přispěje k ochraně důvěrnosti podmínek transakcí. Možná též zlepší disciplínu podnikatelů při provádění zápisů, kteří doposud byli nuceni hledat cesty, jak zabránit či omezit expozici důvěrných informací. Na druhou stranu je otázkou, zda tato možnost nebude zneužívána a v dlouhodobějším horizontu nenaruší věrohodnost obchodního rejstříku.

Porušení povinnosti zveřejňovat dokumenty ve sbírce listin zákon o veřejných rejstřících považuje explicitně za porušení péče řádného hospodáře. V případě takového porušení mohou podnikateli hrozit následující formy postihu:

a) postih rejstříkového soudu dle zákona o veřejných rejstřících, resp. občanského soudního řádu – pokud byl podnikatel rejstříkovým soudem vyzván, aby doplnil některý dokument, který ve sbírce listin chybí a podnikatel jej ani na výzvu soudu nedoplní, může soud podnikateli uložit pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč, neplní-li zapsaná osoba tuto povinnost opakovaně, může soud dokonce přistoupit k jejímu zrušení s likvidací,

b) postih finančního úřadu dle zákona o účetnictví – finanční úřad může uložit účetní jednotce sankci až do výše 3 % hodnoty aktiv,

c) postih správního orgánu dle zákona o přestupcích – dle bodu 2 § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, jde o přestupek na úseku podnikání, pokud společnost poruší povinnost podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo uložit listinu do sbírky listin. Za přestupek lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč,

d) postih dle trestního zákoníku – porušení povinnosti založit listinu do sbírky listin obchodního rejstříku může za určitých okolností být posouzeno dokonce jako trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Podle ustanovení § 254 TZ může být ten, kdo bez zbytečného odkladu neuloží listinu do sbírky listin (ač je k tomu podle zákona povinen), potrestán trestem odnětí svobody až na dva roky nebo zákazem činnosti. V případě způsobení škody velkého rozsahu na cizím majetku hrozí dokonce trest odnětí svobody až v délce osmi let.

Novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob účinná od 1. 1. 2021 zavedla nově v § 105a ZVR možnost zrušit společnost bez likvidace, kdy lze tímto postupem zrušit neaktivní společnosti, které:

  • nepředloží řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin;

  • výzvu rejstříkového soudu ke zjednání nápravy se jí nepodaří doručit, tj. společnost je nekontaktní; a

  • majetek společnosti nepostačuje na úhradu nákladů likvidace.1

Seznam všech listin, které jsou u soudu uloženy, je možné ověřit na portále Ministerstva spravedlnosti, kde je veden obchodní rejstřík. Nahlížet do sbírky listin může bezplatně kterákoli osoba, a to v úředních hodinách soudu. Vzhledem k enormnímu množství dokumentů nebyl proces digitalizace stále ještě dokončen, a proto je "fyzické" nahlížení do sbírky listin a pořizování kopií v některých případech nutností.

Principy ovládající obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je ovládán principem publicity. Podstatou tohoto principu je, aby údaje v obchodním rejstříku zapsané, resp. účinky těchto údajů, byly známy veřejnosti. Zákon totiž chrání každého, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku. Z uvedeného vyplývá, že jednání v dobré víře je základním předpokladem toho, aby mohla být třetí osoba tímto principem chráněna. V § 3 až 7 ZVR je vyjádřen princip formální publicity, jehož podstatou je přístupnost obchodního rejstříku veřejnosti, tedy právo každého do obchodního rejstříku nahlížet, jakož i právo pořizovat si z něj kopie a výpisy. Dále upravuje zákon o veřejných rejstřících v § 8 a 9 princip materiální publicity, jehož cílem je stanovit účinky zápisu (tzv. pozitivní stránka), jakož i ochrana osob jednajících v dobré víře (tzv. negativní stránka).

Pozitivní stránka materiální publicity vychází z toho, že skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění. Zákon o veřejných rejstřících dále stanoví, že v případě, kdy zapsaná osoba prokáže, že třetí osoba o provedení zápisu (resp. uložení do sbírky listin) věděla již před zveřejněním, zapsané skutečnosti jsou vůči této třetí osobě účinné ode dne, kdy se o provedení zápisu dozvěděla. Zapsaný subjekt se naproti tomu nemůže dovolávat údajů a obsahu listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, do šestnáctého dne po zveřejnění, pokud třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět. Zapsané údaje jsou tedy vůči třetí osobě účinné ode dne, kdy se o nich dozvěděla nebo mohla dozvědět.

Negativní stránka materiální publicity spočívá v tom, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti. Tímto je zaručena ochrana osob jednajících v dobré víře v zápis do obchodního rejstříku, která nemůže být porušena tím, že zapsané údaje neodpovídají skutečnosti.

Dotaz:

Třetí osoba uzavře se společností X. Y. Z., s. r. o. smlouvu. Tuto smlouvu za společnost podepíše jednatel, který je sice již fakticky odvolán, nicméně stále je jako jednatel této společnosti zapsán v obchodním rejstříku. Třetí osoba v okamžiku uzavření smlouvy vychází z údajů uvedených ve výpisu z obchodního rejstříku, kde je stále uveden dotyčný jednatel, přičemž o odvolání jednatele neví. Může společnost X. Y. Z., s. r. o. namítat neplatnost smlouvy?

Odpověď:

Společnost X. Y. Z., s. r. o. nemůže neplatnost smlouvy namítat. Pokud osoba, se kterou odvolaný jednatel smlouvu uzavřel, nemohla o jeho odvolání vědět, bude společnost povinna na základě takto uzavřené smlouvy plnit.

Údaje zapisované do obchodního rejstříku

Obchodní společnosti se do obchodního rejstříku zapisují povinně. Zákon o obchodních korporacích přitom upravuje, jaké údaje o podnikatelích se do obchodního rejstříku povinně zapisují. Do obchodního rejstříku tedy nelze zapsat jakýkoliv údaj, o jehož zápis navrhovatel požádá, ale jen takový údaj, ohledně kterého ukládá povinnost (a možnost) zápisu zákon o obchodních korporacích či jiný právní předpis. Které údaje tedy mají být do obchodního rejstříku zapsány?

Společnost s ručením omezeným je povinna zapsat do obchodního rejstříku tyto údaje:

  • obchodní firmu,

  • sídlo,

  • předmět podnikání,

  • právní formu,

  • den vzniku a zániku,

  • identifikační číslo (podnikateli ho přidělí rejstříkový soud při prvním zápisu do obchodního rejstříku),

  • jméno a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu nebo firmu a sídlo osoby, která je jednatelem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu (jednatelem) právnická osoba, také jméno a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

  • počet členů statutárního orgánu (počet jednatelů) a počet členů dozorčí rady, byla-li zřízena,

  • jméno a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,

  • jméno a sídlo nebo adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, společníků společnosti, výši podílu každého společníka, označení podílu, může-li společník vlastnit více podílů, název druhu podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, a údaj o tom, že byl na podíl vydán kmenový list, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce,

  • údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován nebo nabyt děděním,

  • údaj o tom, že členovi orgánu byl pozastaven výkon funkce.

Každá zapsaná osoba může nově požádat o zápis jiné důležité skutečnosti, má-li na takovém zápisu právní zájem.

Dotaz:

Jednatel s. r. o. se domáhal u rejstříkového soudu zápisu té skutečnosti, že na zástavního věřitele přešlo oprávnění vykonávat práva spojená s obchodním podílem. Je možné takový údaj zapsat do obchodního rejstříku?

Odpověď:

Zápis výkonu práv společníka zástavním věřitelem do obchodního rejstříku není možný. Pro ochranu třetích osob by měl být dostačující fakt, že obchodní podíl ve společnosti je zastaven, kterýžto se do obchodního rejstříku zapisuje. Nejvyšší soud k tomuto případu uvedl, že každá osoba disponující alespoň obecnou mírou obezřetnosti, musí při takovémto zápisu vycházet ze skutečnosti, že mohl nastat stav, že na zástavního věřitele přešlo oprávnění vykonávat práva spojená s obchodním podílem a příp. si ověřit, zda je společník, jehož obchodní podíl byl zastaven, oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem.

Účinky zápisu do obchodního rejstříku

Vlastní zápis některých výše uvedených údajů do obchodního rejstříku způsobuje vznik, příp. zánik některých právních skutečností. Pro podnikatelský subjekt a jeho jednání v obchodním styku je velice důležitá informace, zda právní skutečnost, kterou subjekt zapisuje do obchodního rejstříku, teprve tímto zápisem vzniká (resp. se mění nebo zaniká) anebo nastala již dříve a zápis do obchodního rejstříku takovou právní skutečnost pouze

Nahrávám...
Nahrávám...