dnes je 14.6.2024

Input:

4.7 Tichý společník

4.9.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.7
Tichý společník

Mgr. Jindřich Šimberský

Právní úpravu tiché společnosti nalezneme v § 2747 - 2755 NOZ. Tato právní úprava zcela nahradila dřívější právní úpravu obsaženou v ust. § 673 - 681 ObchZ zrušeného ke dni 31. prosince 2013. Další práva a povinnosti týkající se tichého společníka může stanovit společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy společnosti.

Smlouva o tiché společnosti

Smlouvou o tiché společnosti (dále jen "smlouva") se zakládá právní vztah mezi dvěma účastníky nazývaný "tichá společnost". Tichý společník nemusí být podnikatelem, naproti tomu příjemce vkladu od tichého společníka jím bude vždy. Nutnými obsahovými náležitostmi smlouvy je přesné označení účastníků, vymezení předmětu a hodnoty vkladu, závazek tichého společníka poskytnout podnikateli vklad a podílet se tím na jeho podnikání po dobu trvání tiché společnosti, a závazek podnikatele k placení zisku tichému společníkovi.

Forma Smlouvy

NOZ nestanoví, na rozdíl od ObchZ, pro smlouvu o tiché společnosti povinně písemnou formu. Tato smlouva tedy může být uzavřena i v ústní podobě. V zájmu ochrany a právní jistoty obou smluvních stran se však doporučuje uzavřít smlouvu vždy v písemné formě.

Otázkou však zůstává, jak to bude v případě, bude–li předmětem vkladu tichého společníka do společnosti věc nemovitá. Podle § 2748 odst. 2 NOZ platí, že "vkládá-li se nemovitá věc, nabývá k ní podnikatel na dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo". Podle ust. § 560 NOZ pak platí, že "písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší".

Na základě smlouvy o tiché společnosti jako takové k převodu vlastnického práva k nemovitosti nedochází. I v případě, je-li předmětem vkladu tichého společníka věc nemovitá, nemusí být smlouva o tiché společnosti uzavřena v písemné formě. Písemné formy by však bylo třeba, pokud by tichý společník současně převáděl ke vkládané nemovitosti vlastnické právo na společnost, nebo pokud by užívací a požívací právo k nemovité věci bylo zřízeno jako právo věcné v podobě služebnosti zapisované do katastru nemovitostí.

Kdy nejčastěji se tichá společnost uplatní v praxi?

V praxi najde tichá společnost uplatnění zejména v případě, kdy obchodní společnost nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k uskutečňování svých podnikatelských aktivit. V tomto případě může společnost získat chybějící finance od různých finančních institucí nebo právě od tichých společníků. V takovém postupu lze spatřovat dvě hlavní výhody. Společnost jednak získá peníze, aniž by si musela brát půjčku z banky, kterou by poté musela i s úroky vrátit, a za druhé, dosavadní vnitřní struktura společnosti zůstává beze změn. Tichý společník i přes vložený vklad nezískává žádné pravomoci týkající se obchodního vedení společnosti.

Nově je v zákoně výslovně zakotveno, že tichá společnost může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodů podnikatele.

Ze smlouvy o tiché společnosti nevzniká obchodní společnost jako nový právní subjekt. Existence tichého společníka ve společnosti ani nepodléhá zápisu do obchodního rejstříku. Vztah mezi společností a tichým společníkem tak zůstává vůči veřejnosti utajeným.

Tichý společník

Tichým společníkem může být jak osoba fyzická, a to podnikající i nepodnikající, tak i osoba právnická. Tichým společníkem je osoba, která disponuje volným kapitálem v jakékoli podobě, který hodlá vložit do společnosti jako svůj vklad za účelem získání budoucího zisku, přitom se z různých důvodů nechce oficiálně na podnikání společnosti podílet. Může jít o bývalého podnikatele či politika či jinak veřejně známou osobu, která nechce být spojována s konkrétním podnikatelským subjektem, přitom chce podpořit zajímavý projekt či výhodně investovat. Tyto osoby též mohou využít tiché společnosti pro vložení svých finančních prostředků za účelem zisku, aniž by jakkoli obcházely či porušovaly zákon. Tichým společníkem může být zahraniční fyzická či právnická osoba. Označení "tichý společník" je příhodné zejména z toho důvodu, že takový společník se neúčastní podnikání společnosti přímo, ale jen nepřímo, pouze poskytnutím svého vkladu do společnosti. Z takto vzniklé účasti náleží tichému společníkovi právo podílet se na zisku společnosti a tomu odpovídající povinnost podílet se i na ztrátě. Hlavní odlišností tichého společníka od společníka v s. r. o. je především skutečnost, že tichý společník, ač do společnosti vložil svůj vklad, nedisponuje ze zákona žádnými rozhodovacími pravomocemi o obchodních ani jiných záležitostech společnosti. Společenská smlouva však může tichému společníkovi jistá oprávnění přiznat, např. že pro případ prodeje závodu nebo jeho části je nutný jeho souhlas apod.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 293/2004

Tichý společník nenaplňuje definici podnikatele ve smyslu § 2 odst. 2 ObchZ (dnes § 420 - 422 NOZ – pozn. autora). Tichý společník tedy na základě smlouvy o tiché společnosti nepodniká, ale pouze se na podnikání smluvního partnera majetkově podílí.

Podíl tichého společníka na zisku nebo ztrátě společnosti

Na rozdíl od předchozí úpravy v ObchZ, vymezení podílu tichého společníka na společnosti není nutnou náležitostí smlouvy o tiché společnosti, avšak z praktických důvodů je vhodné jej ve smlouvě přesně určit.

Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě společnosti nejčastěji bývá ve smlouvě uveden pomocí zlomku nebo procenty. Je však plně v rukou smluvních stran, jaká výše podílu účasti tichého společníka bude ve smlouvě sjednána. V praxi se samozřejmě sjednaný podíl určuje nejčastěji podle výše vkladu tichého společníka ku základnímu kapitálu společnosti. Nebude-li výše podílu tichého společníka na zisku a ztrátě společnosti sjednána ve smlouvě, uplatní se pravidlo obsažené v ust. § 2751 NOZ a podíl společníka na zisku a ztrátě společnosti se určí vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem.

Konkrétní výše podílu tichého společníka na zisku se určí z čistého zisku společnosti. Vytváří-li společnost různé fondy, se kterými nesmí libovolně nakládat, odečte se z čistého zisku zákonný příděl do těchto fondů.

K ujednání ve smlouvě, podle kterého se tichý společník nepodílí na zisku nebo na ztrátě, se nepřihlíží. Na ztrátě společnosti se tichý společník musí vždy podílet stejně jako na zisku, přičemž k opačnému ujednání ve smlouvě se nepřihlíží.

Základní kapitál společnosti KLOPA, s. r. o. činil 800 000 Kč. Tichý společník, pan Pavel Janoušek, vložil do této společnosti jako svůj vklad částku ve výši 100 000 Kč. Podíl tichého společníka na zisku společnosti byl sjednán ve smlouvě na 1/8 z částky určené účetní závěrkou. Ve smlouvě však bylo dále ujednáno, že se tichý společník nepodílí na ztrátě společnosti. K takovému ujednání se však ze zákona nebude přihlížet. Vzhledem ke skutečnosti, že podíl na zisku byl ve smlouvě sjednán jako 1/8 z čistého zisku společnosti, a jelikož podíl na zisku i ztrátě musí být vždy stejný, bude podíl na ztrátě činit též 1/8.

Práva a povinnosti tichého společníka

Základní povinností tichého společníka je poskytnout společnosti vklad. V souvislosti s touto povinností náleží tichému společníkovi nárok na podíl na zisku v případě, že společnost dle roční účetní závěrky vykáže zisk. Pokud je společnost ztrátová, vzniká tichému společníkovi povinnost podílet se na ztrátě společnosti. Na ztrátě se tichý společník podílí tak, že se o jeho podíl na ztrátě snižuje jeho vklad. Jakmile podíl tichého společníka na ztrátě dosáhne výše jeho vkladu, tichá společnost zaniká, neuhradí-li tichý společník podíl na ztrátě nebo nedoplní-li svůj vklad.

Vzhledem k tomu, že tichému společníkovi není dána možnost rozhodovat o obchodních záležitostech společnosti, zákon mu alespoň svěřuje právo být informován o obchodních aktivitách, jakož i o hospodaření společnosti. Tichý společník je proto oprávněn nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů společnosti. Toto právo tichého společníka lze ve smlouvě omezit nebo vyloučit. Ke smluvnímu ujednání, které právo tichého společníka nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů společnosti omezuje nebo vylučuje, se však nebude přihlížet, osvědčí-li tichý společník, že je rozumný důvod domnívat se, že obchodní doklady a účetní záznamy nejsou vedeny správně nebo poctivě.

Tichý společník je dále oprávněn požadovat stejnopis účetní závěrky, resp. dle ust. § 2749 odst. 2 NOZ je povinností společnosti vydat tichému společníkovi stejnopis účetní závěrky bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení a případném schválení, je-li vyžadováno, přičemž k opačnému ujednání ve smlouvě se nepřihlíží.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. 29 Odo 886/2002

Ustanovení § 675 ObchZ (dnes ust. § 2749 odst. 1 NOZ – pozn. autora) nelze vykládat tak, že podnikatel je povinen vydat na žádost tichému společníku obchodní a účetní knihy týkající se podnikatele. Tichý společník je oprávněn toliko do nich nahlédnout, případně si pořídit výpisy či kopie jednotlivých listin.

Vklad tichého společníka

Tichý společník může do společnosti vložit jako svůj vklad prakticky cokoli, co je pro společnost využitelné při její podnikatelské činnosti. Vklad tedy může být jak peněžitý, tak i nepeněžitý. Nejvhodnějším a samozřejmě nejčastěji poskytnutým vkladem je finanční částka. Zákon pak dále uvádí, že předmětem vkladu může být i určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná při podnikání. Za jinou majetkovou hodnotu lze např. považovat software, know-how apod., ve smlouvě je však nutno tyto hodnoty detailně specifikovat.

Zda předmětem vkladu mohou být i osobní výkony, je diskutabilní. Judikatura zatím o této otázce mlčí. V současné době však převládá názor, že osobní výkony nemohou být předmětem vkladu tichého společníka, ačkoli to zákon výslovně nezakazuje. Tento závěr navíc posiluje fakt, že zákon o obchodních korporacích v ust. § 17 odst. 3 ZOK stanoví, že nepeněžitým vkladem společníka do společnosti (nikoliv však tichého společníka do společnosti) nesmí být práce nebo služby.

Tichý společník je povinen předat předmět vkladu společnosti nebo umožnit společnosti jeho využití při podnikání v době smluvené, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.

Pokud smlouva neříká něco jiného, tak se vznikem tiché společnosti nabývá podnikatel vlastnické právo k movité věci, jež byla předmětem vkladu tichého společníka. Odlišná pravidla však platí u nemovitostí. Vkládá-li tichý společník do společnosti jako svůj vklad věc nemovitou, vlastnické právo k nemovitosti na společnost automaticky nepřechází, nýbrž společnosti vzniká pouze právo nemovitost užívat a požívat po smluvenou dobu. Pokud se však účastníci dohodnou i na převedení vlastnického práva k nemovitosti, vlastnické právo se pak nabývá ke dni zápisu do katastru nemovitostí.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. 22 Cdo 522/2001

Předmětem výpůjčky může být i nemovitost. Věc, kterou tichý společník užívá na základě výpůjčky, může přenechat podnikateli k užívání, jen jestliže se s půjčitelem dohodl, že věc může přenechat k užívání jinému.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4992/2007

Pokud byla ve smlouvě o tiché společnosti sjednána povinnost tichého společníka splatit vklad ve lhůtě předcházející uzavření smlouvy, je v této části smlouva neplatná pro nemožnost plnění. V takovém případě se aplikuje § 674 odst. 2 ObchZ (dnes § 2748 odst. 1 NOZ – pozn. autora). Podle § 2748 odst. 1 NOZ je tichý společník povinen předat předmět vkladu

Nahrávám...
Nahrávám...