dnes je 21.4.2024

Input:

13.1.4 Národní plán obnovy - nejbližší výzvy pro podnikatele

22.2.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.1.4
Národní plán obnovy - nejbližší výzvy pro podnikatele

Bc. et Bc. Ondřej Homola

V poslední době jsou média plná článků o výzvách za miliardy korun na nejrůznější aktivity. "Stát bude přispívat na elektromobily", "zájem o elektropanely je rekordní a o dotace na ně také" a podobně. Je zmiňován také obrovský přetlak na straně poptávky a téměř atmosféra šílenství. Člověk pak má skoro pocit, že nemá cenu se o nic snažit, že už mu stejně ujel vlak. Případně, že co se týče podání žádostí, že je to stejně "hrozně složité" a skončí tedy u toho samého pocitu. Jak je to tedy doopravdy? Tento článek se pokusí podat zatím dostupné informace.

V první řadě je nutno říci, že nejčastěji se výše zmíněné novinové články týkají zejména tzv. Národního plánu obnovy ("NPO"). Jedná se o nástroj, který si Česká republika (a některé další státy) mimořádně vyjednaly u Evropské komise za účelem zmírnění dopadů pandemie covid-19. Dle strategických dokumentů: "jsou hlavními cíli Národního plánu obnovy zvyšování ekonomické prosperity a kvality života." A to prostřednictvím zvyšování produktivity, udržení zaměstnanosti a posilování konkurenceschopnosti. Celkem 37 % výdajů má podporovat klimatickou tranzici a dalších 20 % pak digitální transformaci. Národní plán obnovy má několik pilířů, na které připadá konkrétní alokace peněz, přičemž celková alokace je cca 200 miliard Kč. Ne všechny peníze jsou pochopitelně určeny pro podnikatele:

• Digitální transformace: 27 854 mil. Kč.

• Fyzická infrastruktura a zelená tranzice: 85 182 mil. Kč.

• Vzdělávání a trh práce: 41 006 mil. Kč.

• Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19: 10 895 mil. Kč.

• Výzkum, vývoj a inovace: 13 200 mil. Kč.

• Zdraví a odolnost obyvatel: 12 441 mil. Kč.

Celý plán byl zpracován během roku 2021 s tím, že 1. června 2021 byl NPO oficiálně zaslán Evropské komisi ke schválení a Komise k českému NPO vydala dne 19. července 2021 kladné hodnocení. Plán byl definitivně schválen v září roku 2021. Někdy od této doby se tedy na veřejnosti objevují zmíněné zprávy, dodavatelé fotovoltaických panelů a realizační firmy nestíhají přijímat objednávky, což akceleruje s rostoucími cenami elektřiny a podobně.

V tomto článku se budeme zabývat výhradně dotačními programy pro podnikatele, které administruje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jedná se zejména o tyto výzvy:

• I. Výzva Fotovoltaické systémy s/bez akumulace

• I. Výzva Cirkulární řešení v podnicích

• I. Výzva Úspora vody v podnicích

• I. Výzva Alternativní doprava - "Elektromobilita"

• I. Výzva Digitální transformace podniků

Tyto výzvy zatím nebyly vyhlášeny, termín jejich vyhlášení byl bohužel již několikrát posunut. Částečně to souvisí s výměnou vlády a vedení MPO, avšak v podnikatelské obci a mezi odbornou veřejností to vzbuzuje poměrně značnou nelibost. Kupříkladu výzva Fotovoltaické systémy s/bez akumulace měla být vyhlášena již v listopadu, poté v prosinci, další oznámený termín byl v únoru, nyní se počítá s březnem. Neznamená to, že by výzvy vyhlášeny nebyly, nakonec k jejich vyhlášení dojde. Vrhá to však nepříliš dobré světlo na schopnost státu dostát svému slovu a do celého sektoru to vrhá značnou nejistotu. Zejména z toho důvodu, že výzvy jsou plánovány jako tzv. "průběžné", tedy bude záviset na termínu podání. Nejlépe je to vysvětlitelné lidovým "kdo dřív přijde, ten dřív mele", prostě do doby, než dojdou peníze, dostanou podporu veškeré projekty, které splní podmínky. Vzhledem k tomu, že se zejména ve výzvě na Fotovoltaické systémy s/bez akumulace dá očekávat velký zájem a možná i přetlak žádostí, a zároveň příprava projektu klade nemalé nároky na projekční práci (jak si popíšeme níže), představují neustálé změny termínu relativně stresový faktor pro všechny zúčastněné. Na druhou stranu je jistě dobré, že výzvy nebudou šity horkou jehlou. Doufejme tedy, že se čekání vyplatí.

Velkým pozitivem výzev v NPO je to, že v nich mohou žádat i projekty, které mají místo realizace i v Hlavním městě Praha. Typy podporovaných právních forem ve výzvách jsou následující:

• Podnikající fyzická osoba tuzemská

• Veřejná obchodní společnost

• Společnost s ručením omezeným

• Společnost komanditní

• Akciová společnost

• Družstvo

• Správa železnic, státní organizace

• Zahraniční fyzická osoba

• Evropské hospodářské zájmové sdružení

• Evropská společnost

• Evropská družstevní společnost

• Zahraniční subjekt

Přistupme tedy nyní k popisu jednotlivých výzev, tedy alespoň toho, co o nich zatím víme či - lépe - předpokládáme:

I. Výzva: Fotovoltaické systémy s/bez akumulace

• Plánovaná alokace: 2,00 mld. Kč

• Plánované datum vyhlášení výzvy: první kvartál 2022 (náš odhad je polovina března)

• Plánované datum zahájení příjmu žádostí: první kvartál 2022 (náš odhad je konec března)

• Plánované datum ukončení příjmu žádostí: třetí kvartál 2022 (náš odhad je konec července)

• Plánované aktivity v rámci výzvy: Podpora fotovoltaických elektráren na podnikatelských budovách včetně přístřešků (např. pro automobily, stavební techniku, skladování materiálu atp.)

Možné výdaje: fotovoltaické systémy na střechy či fasády budov o výkonu 1 KW – 1 MW a bateriové systémy

• Možní žadatelé: Podnikatelské subjekty včetně velkých podniků

Jak už název napovídá, jedná se o výzvu, která je zaměřena na pořizování fotovoltaických elektráren (FVE) včetně baterií, a to pro vlastní využití. FVE musí být spojeny s budovou (na střeše, popř. na stěně), nesmí být umístěny volně na pozemku. Nejsou také podporovány instalace FVE na obytných budovách (např. bytové či rodinné domy) nebo stavbách pro rodinnou rekreaci. Oproti předchozím výzvám jsou naopak podporovány rekreační a lázeňské objekty, jako např. hotely, penziony atd.

Klíčovou částí je zde výpočet podpory, který je stanoven nikoliv přímo ze způsobilých výdajů, ale je dán výpočtem na jednotku výkonu (tis. Kč na kWp) a závisí na výkonnosti elektrárny od 1 kWp do 100 kWp. Pohybuje se lineárně od 29 tis. na kWp (nejnižší výkon) k 23 tis. na kWp (výkon elektrárny 100 kWp) a vypočte se z rovnice: y = -0,0606 * x + 29,061, kde proměnná "x" je instalovaný výkon a "y" je právě výpočet způsobilého výkonu na jeden kWp. Po vynásobení "y" výkonem získáme způsobilé výdaje. Z nich pak vypočteme dotaci, která činí:

• 35 % pro fotovoltaické systémy,

• 50 % pro systém akumulace mimo území hlavního města Prahy,

• 45 % pro systém akumulace na území hlavního města Prahy.

Při instalaci FVE o výkonu 50 kWp, což je běžná menší elektrárna, tedy bude výpočet následující:

1. x = 50

2. y = -0,0606 * x + 29,061

3. y = -0,0606 * 50 + 29,061= 26,031 tis. Kč

4. Způsobilé výdaje (ZV) = x * y = 50 * 26,031 = 1301,55 tis. Kč

5. Dotace 35 % = 0,35 * ZV = 455,542 tis. Kč

Ačkoliv pro někoho tento výpočet může vypadat složitě, je to vlastně dosti jednoduché stanovení celkových způsobilých výdajů a dotace a zároveň to přináší jeden velmi zajímavý efekt – při současných cenách FV panelů bude dotace mezi 30 – 40 % a nebude tedy nutno v naprosté většině případů realizovat tzv. výběrové řízení, což velmi zjednoduší a ztransparentní celou administraci projektu.

Žádost o podporu vyžaduje několik zásadních příloh, z nichž nejdůležitější je tzv. "Smlouva o připojení", celou definicí Smlouva o připojení výrobny elektřiny k elektrizační soustavě (NN, VN, VVN) podle § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění (energetický zákon) nebo Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o připojení. Tento dokument je nutno získat od poskytovatele, jímž je např. ČEZ a další. Jedná se o úzké hrdlo přípravy projektu, neboť k získání této smlouvy, resp. k podání žádosti o ni je třeba přiložit technické parametry, které nejlépe zpracuje projektant či jiný odborník. Jenže projekční firmy jsou přetížené a samotné uzavření smlouvy s poskytovatelem trvá v průměru měsíc. To celé v kombinaci s "průběžnou výzvou" vytváří zmíněné stresové faktory. Odkládání příjmu navíc umožní více a více subjektům včas se na podání připravit a tím opět vytváří tlak na možný tzv. "převis" žádostí. Pokud tedy váháte, stále máte šanci v této výzvě žádat, ale rozhodně není nač čekat!

II. Výzva: Cirkulární řešení v podnicích

• Plánovaná alokace: 1,00 mld. Kč

• Plánované datum vyhlášení výzvy: první kvartál 2022 (náš odhad je polovina března)

• Plánované datum zahájení příjmu žádostí: první kvartál 2022 (náš odhad je konec března)

• Plánované datum ukončení příjmu žádostí: třetí kvartál 2022 (náš odhad je konec července)

• Plánované aktivity v rámci výzvy: Zpracování tzv. druhotných surovin (tedy surovin, které nejsou odpady dle zákona o odpadech)

• Možní žadatelé: Podnikatelské subjekty, včetně velkých podniků

Předpokládané výdaje: stavební práce, dodávky a služby, které povedou k zavedení inovativních technologií na získávání, zpracování a využívání druhotných surovin, zlepšení materiálové recyklace odpadů a jejich opětovného použití aj.

Cílem této výzvy je v souladu se zásadními strategickými dokumenty Evropské unie (Zelená dohoda pro Evropu, Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství) podpořit urychlení přechodu na oběhové hospodářství v České republice, předcházet vzniku odpadů, navýšit recyklační infrastrukturu a omezit plýtvání druhotnými surovinami, zvýšit obsah recyklovaných materiálů ve výrobcích, zvýšit surovinovou bezpečnost České republiky. Konkrétně jde o to podpořit zpracování tzv. druhotných surovin (tedy surovin, které nejsou odpady dle zákona o odpadech), k čemuž mohou být pořizovány nové stroje a zařízení, ale možná budou v omezené míře umožněny i stavební úpravy.

Dotace je poskytována z celkových Způsobilých výdajů podle velikosti žadatele o podporu:

• 40 % - velký podnik

• 50 % - střední podnik

• 60 % - malý podnik

Minimální výše dotace se předpokládá tradičně kolem 1 mil. Kč a maximální bude pravděpodobně někde na hranici 100 mil. Kč.

Výběrové řízení

V tomto programu – na rozdíl od výzvy Fotovoltaické systémy s/bez akumulace – bude nutno realizovat výběrové řízení. Postup se pravděpodobně nebude

Nahrávám...
Nahrávám...