dnes je 28.3.2024

Input:

13.1.3 Digitální podnik a digitalizace

27.9.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.1.3
Digitální podnik a digitalizace

Bc. et Bc. Ondřej Homola

V polovině srpna byla vyhlášena dlouho očekávaná a avizovaná výzva PO-4 "ICT a sdílené služby V. Výzva – Digitální podnik" na HW a SW, která je určena pro malé a střední podniky. Výzva je průběžná, nezáleží tolik na počtu získaných bodů, ale na datu podání žádosti.

Co to znamená?

Projekty jsou přijímány a hodnoceny průběžně a dotace je průběžně přidělována principem "kdo dřív přijde,..." tedy projektům, které získají oněch potřebných 60 bodů. V určité chvíli peníze "dojdou" a další projekty v časovém pořadí nejsou podpořeny, i kdyby měly 100 bodů. Je tedy nutno podání žádosti neodkládat na poslední chvíli, kdy je nával největší a každá hodina znamená horší pořadí! V současné době je již alokace výzvy překročena, přesto však má smysl projekt podat. Velká část projektů totiž bude vyřazena na formálním i věcném hodnocení. I tak je dle názoru autora článku vhodné podat žádost co nejdříve. Příjem žádostí je plánován do 15. 11. 2021, avšak za rozumný termín podání je možno označit nejpozději polovinu října.

Program ICT a sdílené služby -⁠ Digitální podnik dotuje nákup hardwaru a softwaru, který Vám pomůže dosáhnout vyšší úrovně digitalizace či automatizace a zefektivní firemní procesy.

Mezi podporované aktivity patří například:

  • automatizace výroby,

  • digitalizace dat,

  • zvýšení kybernetické bezpečnosti,

  • propojení řídících procesů.

Typy způsobilých výdajů, na které se vztahuje dotace:

  • skladovací či logistické systémy,

  • roboty i obyčejné QR čtečky,

  • ERP a další podnikové systémy,

  • kancelářský software,

  • počítače a servery,

  • cloudové služby jako Office 365 nebo Photoshop

  • bezpečnostní systémy.

Další důležité informace k programu:

  • Investice by měla být minimálně 2,5 milionu Kč pro malý podnik, 3,34 milionu Kč pro střední podnik.

  • Způsobilý žadatel může získat od 1 do 10 milionů Kč dotace.

  • Cílem projektu musí být zvýšení úrovně digitalizace ve firmě (pouhá obměna hardwaru a softwaru s žádostí neuspěje).

  • Musíte pořídit alespoň 1 informační systém (pojem informační systém je definován široce a můžete například pořídit pouze jeho modul).

Velikost dotace

Zajímavé v návaznosti na tuto výzvu je to, že už začíná platit nová mapa regionální podpory.

Region Malý podnik Střední podnik
Severozápad 60 % 50 %
Severovýchod 50 % 40 %
Střední Morava 50 % 40 %
Moravskoslezsko 50 % 40 %
Střední Čechy – Rakovník, Kladno, Mělník 45 % 35 %
Střední Čechy – Mladá Boleslav, Beroun, Praha-západ, Praha-východ, Nymburk, Kolín, Příbram, Benešov, Kutná Hora 40 % 30 %
Jihozápad – Plzeň-sever, Tachov 45 % 35 %
Jihozápad – Rokycany, Plzeň, Plzeň-Jih, Domažlice, Klatovy, Písek, Tábor, Strakonice, České Budějovice, Jindřichův Hradec,Prachatice, Český Krumlov 40 % 30 %
Jihovýchod 40 % 30 %

Ještě zajímavější je, že může dojít k její úpravě, neboť ještě probíhají určitá jednání, která na její podobu mohou mít vliv. Pravděpodobně k tomu nedojde, nicméně vyloučit to nejde. Případná změna by však byla pro žadatele "k lepšímu", tedy v některých regionech by došlo ke změně nahoru, pravděpodobně o 10 %.

Co však znamenají jednotlivé regiony? Jedná se o tzv. NUTS 3. Aniž bych chtěl zabíhat do velkých detailů, které jsou nad rámec tohoto článku, tak se jedná o evropské teritoriální členění a zkratka znamená Nomenclature d'unités territoriales statistiques / Nomenclature of Units for Territorial Statistics, Nomenklatura územních statistických jednotek. Celá česká republika je NUTS 2, pod ni spadají právě NUTS 3, které jsou tvořeny jedním až třemi kraji. Příslušný NUTS zjistíte z následující tabulky. Pokud spadáte do regionu Střední Čechy a Jihozápad, dejte pozor, zda nespadáte do vyjmenovaného okresu z tabulky výše, což by znamenalo jinou formu podpory.

Výše uvedené členění NUTS je samozřejmě veřejně dostupné a velmi se hodí ještě v jedné věci: u movitých aktiv bývá v podmínkách dotace často uvedeno, nejčastěji to bývá v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, že předmět podpory není možno přesunout mimo tzv. NUTS 3. Z výše uvedeného je tedy patrné, že aktiva a tím místo realizace je možno přesunout např. z Libereckého kraje do kraje Královéhradeckého, nikoliv však do kraje Ústeckého.

Jak podat žádost o podporu

Žádost o podporu se podává v systému MS2014+ na adrese https://mseu.mssf.cz/ , někdy je část produkčního prostředí pro žadatele označena jako ISKP – Informační Systém Konečného Příjemce. Z našeho pohledu se jedná o synonyma. Pro samotné podání, resp. vyplnění tzv. formuláře žádosti v MS2014+ má API/MPO vypracovanou příručku, kterou zde není efektivní suplovat. Ta je dostupná na této adrese a doporučuji se jí při podání žádosti řídit, neboť velká část kolonek a zaškrtávacích polí není běžnému uživateli (a někdy ani ostřílenému dotačnímu specialistovi) na první ani druhý pohled jasná. Není se však čeho bát – pokud se dopustíte formálního pochybení, máte dvě možnosti vrácení žádosti k dopracování. Zde však nabádám k extrémní opatrnosti – lhůta na vrácení je 8 pracovních dnů a je naprosto a nekompromisně nepřekročitelná. Není možno ji prodloužit ani o minutu, a pokud ji náhodou "prošvihnete", žádost se automaticky vyřazuje z dalšího hodnocení a žadateli zůstanou oči pro pláč. Proto důrazně doporučuji nastavit si notifikace na e-mail či SMS, kdy Vám zpráva (tzv. "depeše") o vrácení žádost i k doplnění neunikne.

Já bych se rád zabýval podáním z vyššího pohledu. Nejprve je třeba připravit všechny potřebné přílohy:

a) Rozvahu a Výkaz zisku a ztráty za poslední dvě uzavřená účetní období včetně přílohy k účetní závěrce nebo obdobný dokument platný v zemi sídla své pobočky, pokud ze zákona tyto dokumenty vytváří a zároveň pokud nebyly před podáním žádosti o podporu zveřejněny v příslušném rejstříku ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, lze též akceptovat finanční výkazy za aktuální období, za které dosud nebylo podáno daňové přiznání na finanční úřad,

b) vyplněný formulář finanční analýzy u projektů s celkovými způsobilými výdaji, které se rovnají nebo jsou vyšší než 5 mil. Kč,

c) studii proveditelnosti dle povinné osnovy – tomuto dokumentu se podrobněji věnuji níže,

d) další dokumenty dokládající skutečnosti uvedené ve studii proveditelnosti (např. smlouvy o spolupráci, certifikáty, dokument prokazující zajištění externího financování projektu – vždy, pokud je relevantní) – zde doporučuji zejména doložení financování, ať už pomocí vlastních prostředků (výpisem z účtu v bance), půjčkou od společníka, nebo bankovním úvěrem. U bankovního úvěru pozor na tzv. nezávazný příslib, kdy banka na základě jedné či dvou schůzek a obecných dokumentů vystaví potvrzení, že je připravena poskytnout úvěr, když tento bude schválen. De facto totiž takový

Nahrávám...
Nahrávám...