Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 450

1.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.2.2.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 450

Mgr. Pavla Krejčí

[Prokura - její udělení a rozsah]

Co je prokura

Udělením prokury zmocňuje podnikatel prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm. pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc (§ 450 ZOK).

NOZ z velké míry přebral právní úpravu prokury obsaženou v § 14 ObchZ, „s tím, že se i nadále jedná o svým způsobem generální plnou moc, kterou může udělit jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku fyzické osobě.1 Za podnikatele tak mohou jednat i jiné osoby než pouze členové statutárního orgánu. Prokuristu však může mít i fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku.

Právní úprava

Právní úpravu prokury je třeba hledat především v § 450 až § 456. Protože je prokura koncipována jako „zvláštní smluvní zastoupení2, je třeba tato ustanovení vykládat i v souladu s ustanoveními § 441 až § 449, která se smluvního zastoupení týkají, a dále v souladu s obecnými ustanoveními dopadajícími na zastoupení obsažená v § 436 až § 440. Tato ustanovení jsou však aplikovatelná pouze tehdy, pokud ustanovení přímo dopadající na prokuru nebudou obsahovat speciální právní úpravu. Na prokuristu obchodní korporace či družstva se také vztahuje zvláštní právní úprava uvedená v § 58 ZOK, podle které na prokuristu budou též dopadat:

  1. pravidla stanovená pro jednání členů orgánů uvedená v § 51 až § 53 ZOK,
  2. pravidla o střetu zájmů uvedená v § 54 až § 57 ZOK,
  3. pro prokuristu akciové společnosti – pravidla o nepřípustnosti konkurenčního jednání uvedená v § 5 a § 441 až § 442 ZOK,
  4. pro prokuristu družstva – pravidla o nepřípustnosti konkurenčního jednání uvedená v § 710 ZOK,
  5. pro prokuristu veřejné obchodní společnosti pravidla o nepřípustnosti jednání uvedená v § 109 ZOK,
  6. pro prokuristu společnosti s ručením omezeným pravidla o nepřípustnosti konkurenčního jednání uvedená v § 199 ZOK.

„Základní odlišnost prokury od smluvního zastoupení spočívá v tom, že zákonná úprava omezuje autonomii vůle podnikatele ohledně rozsahu jednatelské působnosti prokuristy, protože sama tento rozsah definuje omezující prokuru na právní jednání, k nimž dochází při provozu obchodního závodu podnikatele.”3

Vznik prokury (její udělení)

Udělení prokury je třeba zapsat do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, ale samotná prokura vzniká již jejím udělením, tedy zmocněním podle § 441 (k zápisu do obchodního rejstříku viz dále). Do doby zápisu do obchodního rejstříku tedy prokurista musí své oprávnění zastupovat podnikatele prokázat udělenou prokurou.

Prokuru lze udělit pouze fyzické osobě, její udělení právnické osobě je zákonem zapovězeno (§ 452 odst. 1 ZOK).

Ačkoliv pro udělení prokury není v NOZ výslovně stanovena písemná forma, lze tento požadavek dovodit z § 441 odst. 2, podle kterého musí být plná moc udělena písemně mimo jiné tehdy, pokud se netýká jen určitého právního jednání, a také ze skutečnosti, že se prokura zapisuje do obchodního rejstříku. Rejstříkovému soudu tak musí být předložena písemná listina o tom, že prokura byla udělena. Po zápisu v obchodním rejstříku se ovšem nemusí již prokurista písemnou plnou mocí prokazovat při jednání s třetími osobami, neboť třetí osoby jsou s ohledem na princip materiální publicity zakotvený v § 121 v dobré víře, že osoba zapsaná v obchodním rejstříku jako prokurista je oprávněna společnost zastupovat.

Pro jednotlivé obchodní korporace, jichž se bude udělení prokury nejvíce dotýkat, jsou pro udělení prokury stanovena odlišná pravidla.

Udělení prokury v případě s. r. o.

V právní úpravě společnosti s ručením omezeným platí, že prokuru uděluje jednatel společnosti, avšak její udělení a odvolání schvaluje valná hromada společnosti s ručením omezeným [§ 190 odst. 2 písm. e) ZOK]. „Citované ustanovení představuje formulační změnu oproti dřívější úpravě obchodního zákoníku, který stanovil, že valná hromada prokuru uděluje a odvolává. Nově je zřejmé, že valná hromada společnosti s ručením omezeným pouze vyslovuje souhlas (zákonem předpokládaný, nevyloučila-li působnost valné hromady společenská smlouva) s právním jednáním jednatelů, kteří za společnost prokuru hodlají udělit (nebo již udělili). Tudíž pokud valná hromada nedá souhlas s udělením prokury jednatelem (či jednateli), je takové právní jednání relativně neplatné ve smyslu § 48 ZOK.”4 Společenská smlouva však může ohledně udělování prokury v rámci s. r. o. určit jiná pravidla než ta uvedená ve výše citovaném zákonném ustanovení.

Udělení prokury v případě a. s.

V právní úpravě akciové společnosti není výslovně stanoveno, kdo uděluje prokuru. Rozhodnutí o udělení prokury do zákonné působnosti valné hromady akciové společnosti podle § 421 ZOK nepatří, nicméně stanovy společnosti mohou tuto otázku svěřit do působnosti valné hromady. Pokud stanovy mlčí, pak udělení prokury bude patřit do působnosti představenstva akciové společnosti (podle pravidla o zbytkové působnosti podle § 163). V případě monistického způsobu řízení akciové společnosti bude udělení prokury patřit do působnosti správní rady, a to opět podle pravidla o zbytkové působnosti (§ 460 odst. 2 ZOK).

Obsah prokury

„Prokura je vnímána jako provozní plná moc, tedy svým způsobem všeobecná. Proto se požaduje výslovnost ‚prokury‚ v jejím udělení – při nevýslovnosti se nicméně může stále jednat o jinou plnou moc (prostou).”5 Prokura tedy musí obsahovat výslovně, že se jedná o prokuru (slovo „prokura” musí text prokury přímo obsahovat). Naopak nemusí prokura obsahovat rozsah zmocnění prokuristy, neboť ten vyplývá ze zákona. Pokud by však mělo být oprávnění prokuristy zastupovat podnikatele rozšířeno i na právní jednání týkající se zcizení nebo zatížení nemovitých věcí, musí být toto v prokuře výslovně uvedeno (§ 450 odst. 1). Pokud by měla být prokura udělena pouze pro některou pobočku (§ 503) obchodního závodu (§ 502) nebo pro některý z několika obchodních závodů podnikatele, pak musí být v prokuře označena výslovně tato pobočka nebo obchodní závod (tzv. filiální prokura).

Rozsah prokury (rozsah zástupčího oprávnění prokuristy)

Udělením prokury zmocňuje podnikatel prokuristu k právnímu jednání, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky. Rozsah zástupčího oprávnění prokuristy je tak stanoven právě provozem závodu či pobočky. „Není nezbytné, aby se jednalo o jednání obvyklé, musí se však pojit s provozem.”6 Může se tak jednat i o činnosti, které nejsou zcela běžné (např. „uzavření smlouvy o úvěru nebo nakládání s volnými zdroji podniku7. „Svým rozsahem se prokura ohledně vlastního výkonu podnikatelské činnosti velmi blíží jednatelskému oprávnění statutárních orgánů.”8 Omezení prokury vnitřními pokyny nemá účinnost vůči třetím osobám, a to ani tehdy, pokud by toto omezení bylo zveřejněno (§ 453).9

Na druhou stranu některé činnosti do prokury zahrnuty nejsou. „Například v prokuře není zpravidla zahrnuto oprávnění uzavřít ručitelský závazek v souvislosti s poskytnutím úvěru třetí osobě, tj. osobě odlišné od podnikatele, který prokuru udělil.”10 Podobně tomu bude u převodu obchodního podílu, kdy „nebude-li nabytí obchodního podílu souviset s provozováním podniku (pozn. obchodního závodu), není prokurista zmocněn uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu.11 Na druhou stranu, pokud bude převod obchodního podílu s provozem obchodního závodu či pobočky souviset, nic nebude bránit tomu, aby prokurista takovou smlouvu uzavřel. „Rozsah skutečných oprávnění prokuristy při provozu podniku (pozn. obchodního závodu) bude záležet především na konkrétních skutkových okolnostech.”12 „K provozu podniku (pozn. obchodního závodu) nebudou patřit zejména mimořádné dispozice, které se sice týkají podniku (pozn. obchodního závodu), ale jeho další provoz podnikatelem znemožní (prodej nebo pronájem podniku (pozn. obchodního závodu)), nebo ho alespoň podstatně negativně ovlivní (zřízení zástavního práva k podniku (pozn. obchodního závodu)), popř. s provozem podniku nijak nesouvisejí.” Mimo dosah prokuristy leží jednání ve statusových věcech13 podnikatele (např. zvyšování základního kapitálu, svolávání valné hromady apod.).

Judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2720/2009 ze dne 28. dubna 2010

Při posuzování, zda konkrétní právní úkon svou povahou spadá do provozu podniku, proto záleží na povaze podniku podnikatele a jeho provozu, nikoli na tom, jak je vymezen předmět podnikání podnikatele v obchodním rejstříku. Zápis oborů, v nichž podnikatel podniká, totiž nevystihuje celou šíři úkonů, které k provozu podniku patří. Každý jednotlivý právní úkon učiněný prokuristou je třeba hodnotit z pohledu faktického provozu podniku podnikatele, nikoli mechanicky přiřazovat jeho obsah některému z oborů podnikání zapsaných jako předmět podnikání podnikatele v obchodním rejstříku.

Pouze na základě vymezení předmětu podnikání obchodní společnosti v obchodním rejstříku tedy závěr o tom, zda konkrétní právní úkon byl učiněn při provozu podniku této obchodní společnosti, přijmout nelze.

Obecný závěr odvolacího soudu, podle něhož se smlouva o převodu obchodního podílu v jiné obchodní společnosti netýká provozu podniku, není – ve světle výše podaného výkladu – správný. Nelze totiž paušálně vyloučit, aby podnikatel uskutečňoval svůj podnikatelský záměr i např. prostřednictvím nabývání majetkových účastí v (jiných) obchodních společnostech; v takových případech (jež nejsou v praxi výjimkou) půjde beze sporu o právní úkon, k němuž dochází při provozu podniku, a k němuž je tedy prokurista v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 OZ oprávněn. Pouze tehdy, nebude-li nabytí obchodního podílu souviset s provozováním podniku, nebude prokurista zmocněn příslušnou smlouvu uzavřít. Je tedy třeba v každém jednotlivém případě zkoumat, zda smlouva o převodu obchodního podílu byla uzavřena při provozu podniku dotčeného podnikatele či nikoliv.

Zcizování a zatěžování nemovitostí

Jak již bylo uvedeno výše, tak v prokuře není automaticky zahrnuto oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti; prokura však může být o toto oprávnění podnikatelem rozšířena (§ 450 odst. 1). Formulace § 450 odst. 1 nevylučuje, aby „bylo v prokuře uděleno prokuristovi jen oprávnění zcizovat nemovitosti nebo jen oprávnění nemovitosti zatěžovat. Stejně tak není vyloučeno, aby oprávnění nemovitosti zcizovat nebo zatěžovat bylo v prokuře určitým způsobem omezeno, např. cenou nemovitosti nebo jen na úplatné zcizení.14

Jiná omezení než výše uvedená zákon nezná. V případě, že by podnikatel chtěl prokuristu omezit v jeho jednání i jiným způsobem, např. by v prokuře bylo stanoveno, že prokurista smí uzavírat smlouvy ve finančním rozsahu plnění do částky 1 000 000 Kč, pak by taková prokura nebyla způsobilá k zápisu do obchodního rejstříku a nejednalo by se o prokuru, nýbrž o zastoupení na základě plné moci. Pokud by omezení prokury vyplývalo z vnitřních předpisů podnikatele či vnitřních pokynů podnikatele, pak takové omezení nemá právní následky vůči třetím osobám (§ 453).

Zastupování prokuristy v daňovém řízení

„V oblasti veřejného práva je nutné na osobu prokuristy nahlížet jiným úhlem pohledu. Prokurista je osobou, jež má za úkol zabezpečit ‚provoz podniku‚ (pozn. obchodního závodu), není ovšem osobou oprávněnou či povinnou plnit závazky a povinnosti, jež pro společnost vyplývají z norem veřejného práva.”15

Pokud jde o to, co je důležité zejména z hlediska trestněprávní odpovědnosti prokuristy, v tom Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. 11 Tdo 982/2003 ze dne 17. 2. 2004 dospěl k následujícímu závěru: „Ze samotného zákonného postavení prokuristy obchodní