Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 452

1.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.2.2.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 452

Mgr. Pavla Krejčí

[Zákaz udělení prokury právnické osobě, udělení prokury několika osobám]

Komentované ustanovení obsahuje

−v odst. 1 zákaz udělení prokury právnické osobě,

−v odst. 2 pravidla pro případ, kdy je prokura udělena více osobám.

K odst. 1

Prokuristou může být pouze fyzická osoba; zákon zakazuje udělení prokury osobě právnické. „Zmíněný zákaz vyplývá z toho, že prokura se považuje za vztah založený na osobní důvěře mezi podnikatelem a prokuristou. Takový vztah by nebyl možný, kdyby právní jednání, k němuž je oprávněn prokurista, mohla činit jakákoliv osoba ustavená v rámci právnické osoby – prokuristy.”1

K odst. 2

Udělení prokury více osobám

Prokuru je možné udělit i více osobám. V takovém případě mohou nastat tři možnosti, jak bude prokura vykonávána:

  • každý prokurista je oprávněn zastupovat podnikatele samostatně,

  • ke všem nebo některým právním jednáním je zapotřebí souhlasu více prokuristů společně, a to alespoň dvou,

  • k zastupování a podepisování je třeba souhlasného projevu vůle všech prokuristů.

Pokud podnikatel udělil prokuru více osobám, platí, že pokud není v prokuře uvedeno jinak, pak každá osoba bude oprávněna zastupovat podnikatele samostatně. Pokud pro všechna nebo některá právní jednání bude zapotřebí souhlasného projevu více prokuristů, je třeba, aby návrh na zápis prokury do obchodního rejstříku obsahoval i určení, jak mají v takovém případě prokuristé jednat.

Kombinace jednání prokurista – statutární orgán

Dříve bylo judikaturou (např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 55/99 ze dne 28. 2. 2000) dovozováno, že není možné, aby bylo kombinováno společné jednání prokuristy a statutárního orgánu (člena představenstva, jednatel apod.). „Nemožnost společného jednání statutárního orgánu a prokuristy byla dříve zapříčiněna rozdílným pojetím jednání těchto dvou entit. Zatímco jednání statutárního orgánu bylo považováno za přímé jednání společnosti, jednání prokuristy bylo definováno jako jednání jejího zástupce. Obchodní zákoník pak jasně stanovoval, že za společnost jedná buď statutární orgán, nebo její zástupce, a společné jednání tak znemožňoval.”2

Nyní se o této problematice vede poměrně ostrá diskuse. Praxe rejstříkových soudů je v tomto směru různorodá a čeká se na sjednocení judikatury Nejvyšším soudem. Zatím v dané věci bylo vydáno usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 576/2014 ze dne 28. 5. 2015, které svědčí o nemožnosti kombinace společného jednání těchto dvou subjektů:

Kombinace jednání prokuristy s jiným zmocněncem

„Jako nepřípustná je posuzována smíšená prokura prokuristy a jiného zmocněnce na nižší úrovni.”3

Judikatura

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 576/2014 ze dne 28. května 2015

Právní úprava účinná od 1. 1. 2014, jak je patrné z citovaného § 164 odst. 1, 2 OZ, stojí nově na tom, že člen statutárního orgánu jedná jako zástupce právnické osoby sui generis (nejedná se o zastoupení zákonné ani o zastoupení smluvní). Tento koncepční posun ale neznamená, že by jednání člena statutárního orgánu bylo na roveň postavené a libovolně kombinovatelné s jednáním smluvních či zákonných zástupců právnické osoby. Zákon nadále počítá při úpravě jednání za právnickou osobu výhradně se členem (členy) statutárního orgánu.

Úpravě prolnutí jednání člena statutárního orgánu s jednáním prokuristy brání též limity jednání prokuristy, jak vyplývají z citovaného § 450 OZ, kdy prokura je koncipována jako zvláštní druh smluvního zastoupení v rozsahu právních jednání, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky (s výjimkami uvedenými v § 450 odst. 1 OZ věty druhé), zatím co jednatelské oprávnění statutárního orgánu je podle § 164 odst. 1 OZ neomezené.

Předepsané společné jednání člena statutárního orgánu a prokuristy, a je nerozhodné, zda má být v obchodním rejstříku zapsané jako způsob jednání statutárního orgánu, či je navrženo k zápisu u způsobu jednání prokuristy, a nerozhoduje ani to, zda