Input:

12.2.5 Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení

23.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.2.5
Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení

JUDr. Alena Pokorná Malachová

Počet zjištěných úpadků v České republice meziročně neustále roste. Insolvenční právo, ačkoli je u nás poměrně mladým odvětvím práva, se postupně dostává do povědomí širší veřejnosti, v důsledku čehož rovněž roste počet podaných insolvenčních návrhů. Protože trend insolvenčního práva směřuje především k osvobození dlužníka od jeho dluhů za současného maximálního poměrného uspokojení jeho věřitelů, jsou pohledávky věřitelů neodmyslitelnou součástí celého procesu.

Insolvenční řízení lze označit jako kolektivní řízení, jehož účelem je vymáhání a uspokojování pohledávek. Neodmyslitelným atributem insolvenčního řízení je tak existence pohledávky. Bez existence pohledávek věřitelů dlužníka by nemohl insolvenční soud prohlásit úpadek, neboť ať už dojde k prohlášení úpadku dlužníka z důvodu jeho platební neschopnosti, nebo z důvodu jeho předlužení, je s tímto nutně spojená podmínka existence pohledávek dlužníkových věřitelů. Úkolem tohoto příspěvku je proto podat souhrnný přehled pohledávek uplatňovaných v insolvenčním řízení společně s přiblížením procesu nakládání s nimi po celou dobu jejich existence v řízení.

K pojmu pohledávka

Pohledávkou se rozumí právo věřitele na plnění ze strany dlužníka vyplývající ze závazkového vztahu. Povinnost dlužníka něco splnit se pak označuje jako dluh.

Dotaz: Můj obchodní partner je v insolvenci. Moje pohledávka na zaplacení kupní ceny bude splatná až po dodání zboží, ke kterému však dojde až za několik měsíců. Mohu se přihlásit se svojí nesplatnou pohledávkou do insolvence obchodního partnera?

Odpověď: V civilním řízení může být pohledávka věřitele s úspěchem uplatněna pouze za předpokladu, že se stala splatnou, tedy že se stala nárokem. Insolvenční řízení je však v tomto ohledu oproti civilnímu řízení specifické, když je zde výslovně připuštěno uplatňování i pohledávek nesplatných. Insolvenční zákon tak obsahuje zvláštní úpravu uplatňování nesplatných pohledávek, která bude mít přednost před užitím norem upravujících občanské soudní řízení.

Druhy pohledávek

Pohledávky lze dělit podle nejrůznějších kritérií do mnoha kategorií. Za vhodné rozdělení pohledávek se pro jejich odlišný režim jeví rozdělení do třech základních skupin. Do první z těchto skupin patří pohledávky, které se v insolvenčním řízení uplatňují přihláškou, označované též jako pohledávky nepřednostní. Do druhé skupiny lze zařadit pohledávky, které se v insolvenčním řízení přihláškou neuplatňují a jsou označovány jako pohledávky přednostní. Takovými pohledávkami jsou pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. Třetí skupina je tvořena zajištěnými pohledávkami, které se sice stejně jako nepřednostní pohledávky uvedené výše také uplatňují podáním přihlášky, ovšem jejich režim je odlišný v tom ohledu, že zajištění věřitelé jsou v řízení uspokojováni jiným způsobem, než je tomu u nezajištěných věřitelů podávajících přihlášku pohledávky.

Pohledávky přihlašované do insolvenčního řízení

K uplatnění pohledávek věřiteli dlužníka nemusí dojít až po vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, zákon toto připouští již okamžikem zahájení insolvenčního řízení. K zahájení insolvenčního řízení přitom dochází v den, kdy insolvenční návrh dojde k libovolnému krajskému soudu jakožto soudu věcně příslušnému. S podáním insolvenčního návrhu je spojena povinnost insolvenčního soudu oznámit vyhláškou zahájení insolvenčního řízení. Tuto vyhlášku musí insolvenční soud s ohledem na zásadní význam účinků zahájení insolvenčního řízení zveřejnit nejpozději do 2 hodin poté, co obdržel insolvenční návrh.

Ačkoliv vyhláška o zahájení insolvenčního řízení nemusí obsahovat výzvu pro věřitele k podávání přihlášek pohledávek, jsou přesto věřitelé od okamžiku zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatňovat své pohledávky vůči dlužníku. Věřitelé při podávání svých přihlášek tak nemusí čekat na zveřejnění výzvy k podávání přihlášek a insolvenční soud je povinen došlé přihlášky evidovat.

V souvislosti s podáváním přihlášek od okamžiku zahájení insolvenčního řízení nestanovuje insolvenční zákon žádné lhůty, ve kterých musí věřitelé své přihlášky pohledávek podávat. Lhůta pro podávání přihlášek je stanovena, až jakmile insolvenční soud rozhodne o úpadku dlužníka. V tomto případě mají věřitelé možnost podávat přihlášky pohledávek po dobu 2 měsíců po rozhodnutí o úpadku.

Vrchní soud v Praze deklaroval, že povaha lhůty pro uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení podáním přihlášky je lhůtou procesněprávní. Pro včasné podání přihlášky pohledávky tak postačí, je-li k poštovní přepravě předána v poslední den lhůty.

Přihláška pohledávky

Přihláškou pohledávky se rozumí procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje v insolvenčním řízení svou pohledávku. Tento úkon se od žaloby na plnění příliš věcně neliší, neboť je v něm rovněž třeba vylíčit právní základ uplatňovaného práva a přiložit důkazy osvědčující existenci, výši a pořadí pohledávky.

Situaci věřitele může usnadnit jediná přípustná forma přihlášky, kterou je formulář veřejně přístupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Důvodem pro požadavek formulářové formy přihlášky je snaha o snížení počtu chybných a neúplných přihlášek.

V celkové výši pohledávky by mělo být zahrnuto i příslušenství pohledávky, pokud jej věřitel uplatňuje. Ve výpočtu příslušenství by měly být odlišeny jeho různé druhy, které tvoří jeho celkovou výši. Pokud přihláška obsahuje více pohledávek, měla by být každá jednotlivá pohledávka vyčíslena v celkové její výši včetně příslušenství a konečně by měla být vyčíslena i celková výše všech pohledávek s tím, že se zvlášť uvádí celková výše všech zajištěných pohledávek a celková výše všech nezajištěných pohledávek.

Dotaz: Dobrý den, podal jsem přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení a až následně jsem se dozvěděl, že k tomu někde existuje formulář. Bude moje přihláška zamítnuta?

Odpověď: Otázkou, jak nakládat s přihláškou pohledávky, která je dle obsahových náležitostí přihláškou pohledávky, avšak nesplňuje formální náležitost podání na příslušném formuláři, se v jednom ze svých rozhodnutí zabýval Vrchní soud v Praze. Vrchní soud v uvedeném rozhodnutí došel k závěru, že takto podaná přihláška pohledávky je sice vadným podáním ve smyslu insolvenčního zákona, nikoliv však procesně (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 3. 2008, sp. zn. VSPH 7/2008-A, sp. zn. KSUL 43 INS 348/2008).

Insolvenční správce tak musí i k takovéto přihlášce přihlédnout a výslovně uvést, v čem spočívá vadnost podané přihlášky. Následně vyzve věřitele, aby vytčený nedostatek v zákonné lhůtě odstranil, a současně ho poučí o tom, jak postupovat a jaký následek je s případným nesplněním této výzvy spojen. V souvislosti s povinností podání insolvenční přihlášky výlučně na předepsaném formuláři Ministerstva spravedlnosti je důležité upozornit na to, že tato povinnost se nevztahuje na zahraniční věřitele s obvyklým místem pobytu, sídlem nebo bydlištěm nacházejícím se v jiném členském státě Evropské unie než v České republice. Uvedení věřitelé přihlašují své pohledávky prostřednictvím zvláštního podání.

Dotaz: Dobrý den, chci podat přihlášku do insolvence svého dlužníka. Musím si na to brát právníka?

Odpověď: Aby byly splněny náležitosti přihlášky pohledávky vztahující se k důvodu vzniku pohledávky, musí věřitel ve své přihlášce podrobně vylíčit skutkový děj, na jehož základě uplatňuje svůj nárok. Nejedná se o právní kvalifikaci, ale pouze o uvedení skutečností, na základě kterých bude možné provést přezkoumání a následné zjištění pohledávky. Skutkový děj musí být vylíčen takovým způsobem, aby nebylo možno zaměnit jej s jiným skutkem, a musí být dostatečně prokázán přiloženými důkazy. Věřitel je dále povinen do insolvenční přihlášky uvést, zda je jeho pohledávka vykonatelná, či nikoliv a zda přihlašuje svou pohledávku jako zajištěnou.

Věřitel podávající přihlášku pohledávky má povinnost připojit k formuláři přihlášky pohledávky listiny, na které v přihlášce odkáže. Pro případné vady přihlášky pohledávky, spočívající v nepřiložení označených důkazů, či v přiložení neúplných, vadných nebo neprůkazných důkazů, není insolvenční správce povinen vyzývat věřitele k odstranění vad přílohy přihlášky a pohledávku může bez dalšího popřít!

Vykonatelnost pohledávky musí být prokázána veřejnou listinou. Vykonatelnost pohledávky tak musí věřitel doložit opisem rozhodnutí vydaným soudem nebo jiným státním orgánem, případně úředně ověřenou kopií takového opisu. Pro uplatnění vykonatelného nároku věřitele tak nepostačí doložení kopie rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu. Uvedené náležitosti příloh vykonatelné pohledávky způsobují to, že není vždy možné postoupit tyto přílohy soudu v elektronické podobě, což vede k tomu, že podání přihlášky formou dálkového přístupu není věřiteli využíváno tak hojně, jak by mohlo být.

S výše uvedeným návodem by měl být každý věřitel schopen přihlášku do insolvenčního řízení připravit sám. Nicméně, příprava přihlášky není zcela jednoduchá, a pokud přihlášku zpracuje odborník, rozhodně tak lze lépe předejít možným budoucím komplikacím.

Dotaz: Mohu svou pohledávku přihlášenou do insolvenčního řízení postoupit někomu jinému?

Odpověď: Skutečnost, že věřitel v řízení uplatnil svou pohledávku podáním přihlášky, je bez významu pro převoditelnost této pohledávky z věřitele na třetí osobu. Postoupit ji tedy lze. O vstupu nabyvatele do insolvenčního řízení namísto původního věřitele rozhoduje insolvenční soud na návrh věřitele po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Zpravidla bude nutné tuto skutečnost doložit veřejnou listinou nebo listinou s úředně ověřenými podpisy osob, které ji podepsaly, případně jejich souhlasným prohlášením do protokolu u insolvenčního soudu.

Pohledávky, které se do insolvenčního řízení nepřihlašují

Do kategorie pohledávek, které se v insolvenčním řízení uplatňují, aniž by věřitel musel podávat přihlášku pohledávky, patří pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

Pro zapodstatové pohledávky je charakteristické, že je lze uspokojit v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. S existencí pohledávek za majetkovou podstatou v insolvenčním řízení je spojena odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou