4.6.2 Vystoupení společníka ze společnosti
Předchozí právní úprava neumožňovala jednostranné vystoupení společníka ze společnosti. Nový zákon o obchodních korporacích dřívější zákaz jednostranného vystoupení společníka ze společnosti prolamuje. Důsledkem zavedení jednostranného vystoupení společníka ze společnosti je určité „pootevření” společnosti, přiblížení společnosti osobním společnostem (tj. veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti) a zavedení určité flexibility do postavení společníka. Ve společnosti tak nebudou proti své vůli uzamčeni společníci, kteří nesouhlasí s některým ze zákonem vyjmenovaných rozhodnutí, což může odstranit nebo alespoň snížit napětí ve společnosti.
Právo společníka na vystoupení ze společnosti je novým právem, které zákon o obchodních korporacích přiznává společníkovi. Toto právo je nazýváno též jako tzv. abandoní právo.
Společník je oprávněn vystoupit ze společnosti jen v těch případech, které jsou upraveny zákonem o obchodních korporacích. Toto omezení vyplývá ze samotné povahy společnosti s ručením omezeným, která je společností kapitálovou, do níž společníci vkládají své investice. Chod společnosti nemůže být narušován požadavky navrácení investice kdykoliv, kdy se společník rozhodne vystoupit ze společnosti. Toto má primárně řešit převod podílu na jinou osobu nebo jiného společníka jakožto základní způsob ukončení účasti společníka ve společnosti.
Zákon o obchodních korporacích vymezuje tři, resp. čtyři důvody, pro které společník smí jednostranně vystoupit ze společnosti, a to:
1. při změně převažující povahy podnikání společnosti (§ 202 odst. 2 ZOK),
2. při prodloužení trvání společnosti (§ 202 odst. 2 ZOK),
3. při uložení příplatkové povinnosti (§ 164 ZOK), a
4. při převodu podílu na jiného společníka, pokud příslušný orgán neudělil souhlas s takovým převodem bez udání důvodu nebo pokud příslušný orgán je zcela nečinný.
Změna převažující povahy podnikání
Společník je oprávněn vystoupit ze společnosti, změní-li se převažující povaha podnikání společnosti. Tato změna převažující povahy podnikání bude posuzována z pohledu materiálních změn, nejen změn formálních, tj. zapsaného předmětu podnikání (předmětu činnosti).
Změna převažující povahy podnikání může spočívat například v rozšíření podnikatelské činnosti společnosti či naopak, jejím zúžení a specializaci pouze na určité okruhy činností. Změna se může týkat i podnikatelské strategie společnosti, zásadních reorganizací, úsporných opatření apod.
Pokud společník s takovými změnami nesouhlasí a je toho názoru, že společnosti nepřinesou očekávané výnosy, které se následně projeví v jeho podílu na zisku, a současně ve společnosti nedisponuje takovým podílem, aby prosadil svoje představy, neměl by být dále nucen setrvávat ve společnosti proti své vůli a měl by mít možnost přesunout své investice do jiné oblasti.
Prodloužení trvání společnosti
Obdobná situace je při rozhodnutí o prodloužení trvání společnosti. Pokud společník vstupoval do společnosti za situace, že jde o časově omezenou investici a počítal s účastí ve společnosti jen po dobu, na níž byla existence společnosti omezena, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby i nadále setrvával ve společnosti.
Příplatková povinnost
Povinnost společníků poskytnout společnosti příplatek představuje další způsob, jakým může dojít k financování činnosti společnosti z vlastních zdrojů. Příplatkovou povinnost lze vymezit jako povinnost společníka přispět nad svůj vklad, a tedy mimo základní kapitál do vlastního kapitálu společnosti.
Povinnost společníka poskytnout příplatek musí být výslovně ujednána ve společenské smlouvě. Společenská smlouva musí zároveň obsahovat limity pro ukládání příplatkové povinnosti společníkům. K příplatkové povinnosti blíže tato kapitola.
Jelikož příplatková povinnost může pro společníka představovat ekonomickou zátěž, kterou není schopen splnit, popřípadě může považovat její uložení za zbytečné, zákon o obchodních korporacích vychází z koncepce, že příplatkovou povinnost nelze společníkovi vnutit, a proto přiznává společníkovi právo vystoupit ze společnosti.
Nečinnost, popř. neudělení souhlasu bez udání důvodu při převodu
Zákon o obchodních korporacích upravuje novou koncepci převodu podílu. Pokud dojde k situaci, kdy společenská smlouva podmíní převod podílu na jiného společníka souhlasem některého z orgánů společnosti a tento orgán nereaguje na žádost společníka o udělení souhlasu s převodem (tj. je nečinný), případně bez uvedení důvodu neudělí souhlas k převodu, smlouva o převodu podílu v důsledku toho uplynutím lhůty šesti měsíců zaniká a společník, který měl v úmyslu převést svůj podíl na jiného společníka, je oprávněn vystoupit ze společnosti. Tohoto svého práva musí využít ve lhůtě jednoho měsíce od zániku smlouvy, v opačném případě se k jeho vystoupení nebude přihlížet (§ 207 odst. 3 ZOK).
Omezení stanovené ve společenské smlouvě
Vždy před uplatněním práva na vystoupení ze společnosti je zapotřebí ověřit, zda aktuální společenská smlouva toto právo na vystoupení ze společnosti nevylučuje, popřípadě neomezuje důvody pro vystoupení. Zákon o obchodních korporacích totiž umožňuje, aby společenská smlouva výše zmíněné důvody omezila, popřípadě právo společníka na vystoupení zcela vyloučila.
Pokud ve společnosti existuje několik druhů podílů podle společenské smlouvy, může společenská smlouva rovněž stanovit, že právo na vystoupení ze společnosti je spojeno jen s některým druhem podílu.
Právo vystoupit ze společnosti
Právo na vystoupení ze společnosti je spojeno s rozhodnutím valné hromady, kterým byla schválena změna předmětu podnikání společnosti nebo schváleno prodloužení trvání společnosti anebo uložena příplatková povinnost. Podmínkou pro platné vystoupení ze společnosti je, že společník s přijatým rozhodnutím nesouhlasil a hlasoval proti jeho přijetí. Část právní teorie je toho názoru, že postačí, že společník s příslušným rozhodnutím nesouhlasil, a není tedy nutné, aby hlasoval proti, neboť by to diskriminovalo společníka, který se valné hromady neúčastnil.1
Právo vystoupit ze společnosti může uplatnit pouze ten společník, který zcela splnil svoji vkladovou povinnost, která se váže k podílu a hlasům k němu příslušejícím, s nimiž hlasoval proti přijetí příslušného rozhodnutí. Společník nemusí vystupovat ze společnosti ohledně všech podílů, ale pouze těch, s nimiž hlasoval proti přijetí rozhodnutí valné hromady. Společník může tedy pouze svoji účast ve společnosti zmenšit, nikoliv zcela ukončit.
Lhůta pro vystoupení
Právo na vystoupení ze společnosti je nutné uplatnit nejpozději do jednoho měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady, pokud byl společník na valné hromadě přítomen, nesouhlasil a hlasoval proti, nebo do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo společníkovi rozhodnutí valné hromady oznámeno.
Oznámení o vystoupení
Právo na vystoupení ze společnosti se uplatňuje písemným oznámením společníka o vystoupení ze společnosti. Toto oznámení je zapotřebí doručit společnosti ve lhůtě jednoho měsíce. Má-li společník více podílů ve společnosti, obsahuje oznámení i informaci ohledně jakého podílu ze společnosti vystupuje.
Vystoupení ze společnosti je účinné posledním dnem měsíce, v němž bylo písemné oznámení doručeno společnosti.
Vrácení kmenového listu
Pokud podíl společníka, ohledně kterého společník vystupuje ze společnosti, je představován kmenovým listem, je společník povinen tento kmenový list vrátit společnosti. Předložení kmenového listu je totiž podmínkou účinnosti vystoupení. Odevzdání kmenového listu bude zpravidla učiněno společně s oznámením o vystoupení ze společnosti, což je ostatně i předvídáno zákonem o obchodních korporacích (§ 202 odst. 3 ZOK). Z praktického hlediska se jeví jako nejvhodnější osobní předání oznámení a kmenového listu jednateli společnosti.
