4.6.2 Vystoupení společníka ze společnosti
Možnost jednostranného vystoupení společníka ze společnosti, kterou zavedl zákon o obchodních společnostech, představuje určité „pootevření” společnosti, resp. přiblížení společnosti osobním společnostem (tj. veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti) a zavedení určité flexibility do postavení společníka. Cílem připuštění jednostranného vystoupení ze společnosti je zamezit, resp. eliminovat případy, kdy jsou společníci, kteří nesouhlasí s některým ze zákonem vyjmenovaných rozhodnutí, de facto „uvězněni” proti své vůli ve společnosti. Tento způsob ukončení účasti ve společnosti může odstranit nebo alespoň snížit napětí ve společnosti.
Právo společníka na vystoupení ze společnosti je nazýváno též jako tzv. abandoní právo.
Společník je oprávněn vystoupit ze společnosti jen v těch případech, které jsou upraveny zákonem o obchodních korporacích. Toto omezení vyplývá ze samotné povahy společnosti s ručením omezeným, která je společností kapitálovou, do níž společníci vkládají své investice. Chod společnosti nemůže být narušován požadavky navrácení investice kdykoliv, kdy se společník rozhodne vystoupit ze společnosti. Toto má primárně řešit převod podílu na jinou osobu nebo jiného společníka jakožto základní způsob ukončení účasti společníka ve společnosti.
Zákon o obchodních korporacích vymezuje tři, resp. čtyři důvody, pro které společník smí jednostranně vystoupit ze společnosti, a to:
1. při změně převažující povahy podnikání společnosti (§ 202 odst. 2 ZOK),
2. při prodloužení trvání společnosti (§ 202 odst. 2 ZOK),
3. při uložení příplatkové povinnosti (§ 164 ZOK), a
4. při převodu podílu na jiného společníka, pokud příslušný orgán neudělil souhlas s takovým převodem bez udání důvodu, nebo pokud příslušný orgán je zcela nečinný po dobu 2 měsíců od doručení žádosti, anebo neudělí-li souhlas v případech, kdy je podle společenské smlouvy povinen souhlas udělit (§ 207 odst. 3 ZOK).
Vzhledem ke skutečnosti, že podmínky pro vystoupení ze společnosti nejsou zákonem o obchodních korporacích stanoveny stejné pro vymezené důvody, bude v další části o těchto důvodech a jejich podmínkách pojednáno separátně.
I. a II. Změna převažující povahy podnikání a prodloužení trvání společnosti
Společník je oprávněn vystoupit ze společnosti, změní-li se převažující povaha podnikání společnosti. Tato změna převažující povahy podnikání bude posuzována z pohledu materiálních změn, nejen změn formálních, tj. zapsaného předmětu podnikání (předmětu činnosti) v obchodním rejstříku.
Změna převažující povahy podnikání může spočívat například v rozšíření podnikatelské činnosti společnosti či naopak, jejím zúžení a specializaci pouze na určité okruhy činností. Změna se může týkat i podnikatelské strategie společnosti, zásadních reorganizací, úsporných opatření apod.
Pokud společník s takovými změnami nesouhlasí a je toho názoru, že společnosti nepřinesou očekávané výnosy, které se následně projeví v jeho podílu na zisku, a současně ve společnosti nedisponuje takovým podílem, aby prosadil svoje představy, neměl by být dále nucen setrvávat ve společnosti proti své vůli a měl by mít možnost přesunout své investice do jiné oblasti.
Obdobná situace je při rozhodnutí o prodloužení trvání společnosti. Pokud společník vstupoval do společnosti za situace, že jde o časově omezenou investici a počítal s účastí ve společnosti jen po dobu, na níž byla existence společnosti omezena, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby i nadále setrvával ve společnosti.
Vždy před uplatněním práva na vystoupení ze společnosti z důvodu rozhodnutí valné hromady o změně převažující povahy podnikání nebo prodloužení trvání společností, je zapotřebí ověřit, zda aktuální znění společenské smlouvy nestanoví podmínky či jiná omezení pro uplatnění práva na vystoupení ze společnosti.
Právo na vystoupení ze společnosti je spojeno s rozhodnutím valné hromady, kterým byla schválena změna předmětu podnikání společnosti nebo schváleno prodloužení trvání společnosti. Podmínkou pro platné vystoupení ze společnosti je, že společník nehlasoval na valné hromadě pro přijetí takového rozhodnutí. V tomto ohledu novela zákona o obchodních korporacích (zákon č. 33/2020 Sb. účinný od 1. ledna 2021) přinesla změnu, neboť původní právní úprava vyžadovala, aby společník hlasoval proti přijetí takového rozhodnutí valné hromady, na což reagovala část právní teorie, která byla toho názoru, že postačí, že společník s příslušným rozhodnutím nesouhlasil, aniž by musel hlasovat proti, neboť takový požadavek by diskriminoval společníka, který se valné hromady neúčastnil.1
Další podmínkou je, že právo vystoupit ze společnosti může uplatnit pouze ten společník, který zcela splnil svoji vkladovou povinnost, která se váže k podílu a hlasům k němu příslušejícím, s nimiž tedy nehlasoval pro přijetí příslušného rozhodnutí.
Dotaz:
Může společník vystoupit ze společnosti ve vztahu ke všem svým vlastněným podílům?
Odpověď:
Pokud společník vlastní více podílů, pak může vystoupit ze společnosti pouze ohledně těch podílů, se kterými nehlasoval pro přijetí některého z výše uvedených rozhodnutí valné hromady.
Současně záleží na rozhodnutí samotného společníka, zda využije svého práva a vystoupí ze společnosti ve vztahu ke všem jeho podílům, se kterými nehlasoval pro přijetí daného rozhodnutí valné hromady. Právo na vystoupení může totiž uplatnit pouze ve vztahu k některým z těchto podílů. Společník může tedy pouze svoji účast ve společnosti zmenšit, nikoliv zcela ukončit.
Lhůta pro vystoupení a oznámení o vystoupení
Právo na vystoupení ze společnosti je nutné uplatnit nejpozději do jednoho měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady, nebo do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo společníkovi rozhodnutí valné hromady oznámeno.
Právo na vystoupení ze společnosti se uplatňuje písemným oznámením společníka o vystoupení ze společnosti. Má-li společník více podílů ve společnosti, obsahuje oznámení i informaci ohledně jakého podílu ze společnosti vystupuje.
Vystoupení ze společnosti je účinné posledním dnem měsíce, v němž bylo písemné oznámení doručeno společnosti.
I v tomto ohledu je však nezbytné ověřit, zda společenská smlouva nestanoví jiné či další podmínky související s postupem při uplatnění práva na vystoupení ze společnosti.
Vrácení kmenového listu
Pokud podíl společníka, ohledně kterého společník vystupuje ze společnosti, je představován kmenovým listem, je společník povinen tento kmenový list odevzdat společnosti. Předložení kmenového listu je totiž podmínkou účinnosti vystoupení. Odevzdání kmenového listu bude zpravidla učiněno společně s oznámením o vystoupení ze společnosti. Z praktického hlediska se jeví jako nejvhodnější osobní předání oznámení a kmenového listu jednateli společnosti.
III. Příplatková povinnost
Povinnost společníků poskytnout společnosti příplatek představuje další způsob, jakým může dojít k financování činnosti společnosti z vlastních zdrojů. Příplatkovou povinnost lze vymezit jako povinnost společníka přispět nad svůj vklad, a tedy mimo základní kapitál do vlastního kapitálu společnosti.
Povinnost společníka poskytnout příplatek musí být výslovně ujednána ve společenské smlouvě. Společenská smlouva musí zároveň určit, s jakými podíly je příplatková povinnost spojena a jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit.
Jelikož příplatková povinnost může pro společníka představovat ekonomickou zátěž, kterou není schopen splnit, popřípadě může považovat její uložení za zbytečné, zákon o obchodních korporacích vychází z koncepce, že příplatkovou povinnost nelze společníkovi vnutit, a proto přiznává společníkovi právo vystoupit ze společnosti.
K příplatkové povinnosti blíže tato kapitola.
IV. Nečinnost, popř. neudělení souhlasu bez udání důvodu při převodu
Další případ, kdy lze vystoupit ze společnosti, je spojen s převodem podílu na jiného společníka. Pokud dojde k situaci, kdy společenská smlouva podmíní převod podílu na jiného společníka souhlasem některého z orgánů společnosti a tento orgán:
-
nerozhodne ve lhůtě 2 měsíců od doručení žádosti společníka o udělení souhlasu, nebo
-
neudělí souhlas bez uvedení důvodu, anebo
-
neudělí souhlas v případech, v nichž je podle společenské smlouvy povinen souhlas udělit,
může společník ze společnosti vystoupit.
Společník je povinen své právo na vystoupení uplatnit ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy, jinak jeho právo zaniká. Přičemž závazek ze smlouvy o převodu podílu na jiného společníka zaniká, nebyl-li souhlas příslušného orgánu udělen do 6 měsíců od uzavření smlouvy o převodu podílu, pokud si strany neujednaly jinak (§ 207 odst. 4 ZOK ve spojení s § 207 odst. 2 ZOK).
Právo na vystoupení ze společnosti lze uplatnit za předpokladu, že společník splnil svoji vkladovou povinnost. I v tomto případě platí, že se uplatňuje písemným oznámením společníka o jeho vystoupení ze společnosti. Vlastní-li společník více podílů ve společnosti, obsahuje oznámení i informaci ohledně jakého podílu ze společnosti vystupuje. Vystoupení ze společnosti je účinné posledním dnem měsíce, v němž bylo písemné oznámení doručeno společnosti. Společenská smlouva může stanovit jiné či další podmínky, proto je zapotřebí ověřit, zda tak nečiní, a případně se řídit jejími ustanoveními.
Současně s oznámením o vystoupení je společník povinen odevzdat společnosti kmenový list, pokud podíl společníka, ohledně kterého společník vystupuje ze společnosti, je představován kmenovým listem, jinak jeho vystoupení nebude účinné. Vystoupení ze společnosti je účinné posledním dnem měsíce, v němž bylo písemné oznámení doručeno společnosti.
