Input:

4.2.2.0 Základní povinnosti majetkové povahy - platné od 1. ledna 2021

11.8.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.2.0
Základní povinnosti majetkové povahy – platné od 1. ledna 2021

Mgr. Iva Jarolímová, Mgr. Markéta Káninská

Vkladová povinnost

Vkladová povinnost je jednou z nejdůležitějších povinností společníků. Společníci jsou povinni splatit své vklady ve lhůtě 5 let ode dne vzniku společnosti (tj. zápisu společnosti do obchodního rejstříku) nebo od převzetí vkladové povinnosti a této povinnosti nemohou být ani rozhodnutím valné hromady, ale ani dohodou s ostatními společníky zproštěni (s výjimkou snížení základního kapitálu). Lhůta pěti let je lhůtou nepřekročitelnou, společenská smlouva může tuto lhůtu pouze zkrátit.

Pokud společník zavčasu nesplní svou vkladovou povinnost, náleží společnosti v takovém případě úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky. Tímto „jiným právním předpisem” je ve smyslu ust. § 1970 NOZ nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Společenská smlouva může výši úroku z prodlení změnit, a to jak směrem nahoru ve smyslu jejího zvýšení (ovšem i zde je nutné dbát na to, aby výše úroku nebyla nepřiměřeně vysoká), tak směrem dolů, a to až na nulovou hranici, tedy zcela vyloučit tuto majetkovou sankci.

Kaduční řízení

Společník, který ve stanovené lhůtě nesplní svou vkladovou povinnost, může být rozhodnutím valné hromady ze společnosti vyloučen. Vyloučení je vázáno pouze na ten podíl, ohledně něhož je společník v prodlení se splněním vkladové povinnosti. Společenská smlouva však může podmínky pro zahájení kaučního řízení upravit jinak.

Novelou ZOK byl zrušen výslovný odkaz na ustanovení § 239 a násl. NOZ pro postup uplatňovaný společností v kadučním řízení, který je nově zmíněn pouze a přímo jen v ZOK, konkrétně v ustanovení § 151 ZOK. Společnost, resp. její jednatel nejprve vyzve společníka k dodatečnému splnění jeho vkladové povinnosti; součástí výzvy by mělo být i upozornění na možnost jeho vyloučení, a za tímto účelem mu poskytne přiměřenou lhůtu. Co se rozumí onou „přiměřenou lhůtou” zákon blíže nestanoví, bude tedy záležet na konkrétních okolnostech případu, výši dlužné částky a rozhodnutí jednatele společnosti, jaká lhůta bude společníkovi poskytnuta.

Společník, o jehož vyloučení valná hromada jedná, není oprávněn v souladu s ust. § 173 odst. 1 písm. b) ZOK o této otázce hlasovat, nicméně má právo se s návrhem na své vyloučení seznámit, žádat od společnosti jeho vysvětlení a uvést i doložit všechny skutečnosti, které jsou mu v této věci ku prospěchu.

Účinky vyloučení společníka

Účinky vyloučení společníka ze společnosti nastávají okamžikem přijetí rozhodnutí valné hromady, nestanoví-li valná hromada jiný okamžik.

Společník, který byl ze společnosti vyloučen, je rovněž povinen odevzdat společnosti bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li vydán (pro bližší informace o kmenovém listu a jeho úloze v právní úpravě společnosti s ručením omezeným odkazujeme na kapitolu o podílu ve společnosti s ručením omezeným). Neučiní-li tak, je společnost oprávněna takový kmenový list prohlásit za neplatný postupem dle ust. § 152 až 154 ZOK.

Co mohu jako společník společnosti dělat v případě, že jiný společník ani v dodatečné přiměřené lhůtě nesplnil svou vkladovou společnost a valná hromada odmítla vůči takovému společníkovi zahájit kaduční řízení?

V souladu s ust. § 157 a násl. ZOK máte právo domáhat se za společnost splnění vkladové povinnosti u soudu prostřednictvím tzv. společnické žaloby. Nejprve ovšem musíte o svém záměru informovat dozorčí radu, byla-li zřízena. Pokud dozorčí rada toto právo bez zbytečného odkladu po Vašem oznámení u soudu neuplatní, nebo není-li dozorčí rada zřízena, jste oprávněn toto právo u soudu za společnost uplatnit Vy sám.

Novelou ZOK byl doplněn postup při řešení otázky, který orgán musí společník informovat před uplatněním společnické žaloby vůči jiné osobě než jednateli. V těchto případech je nezbytné informovat všechny jednatele jako statutární orgán s generálním zástupčím oprávněním; ten by primárně měl uplatnit žalobu u soudu.

Příplatková povinnost

Příplatková povinnost je upravena v ust. § 162 až § 166 ZOK.

Příplatková povinnost může být společníkům uložena, pokud je tak určeno společenskou smlouvou s tím, že o ní rozhodne svým usnesením valná hromada. Zákon nestanoví žádná omezení co do maximální výše příplatku, pouze uvádí, že souhrnnou výši příplatků, kterou nebude možné překročit, určují společenské smlouvy společnosti. Společenská smlouva rovněž určí, zda a s jakými podíly bude příplatek spojen.

Na tomto místě je třeba upozornit, že maximální souhrnná výše příplatků je z hlediska uložení příplatkové povinnosti obligatorní náležitostí