Input:

4.2.2 Základní povinnosti majetkové povahy

11.4.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.2
Základní povinnosti majetkové povahy

Mgr. Markéta Káninská

Vkladová povinnost

Vkladová povinnost zůstává i přes výrazné snížení zákonem požadované minimální výše vkladu jednou z nejdůležitějších povinností společníků. K zásadním změnám v této oblasti s nabytím účinnosti ZOK nedošlo. Společníci tedy budou i nadále povinni splatit své vklady ve lhůtě 5 let ode dne vzniku společnosti (tj. zápisu společnosti do obchodního rejstříku) nebo od převzetí vkladové povinnosti a této povinnosti nebudou moci být ani rozhodnutím valné hromady, ale ani dohodou s ostatními společníky zproštěni (s výjimkou snížení základního kapitálu). Lhůta pěti let je lhůtou nepřekročitelnou, společenská smlouva může tuto lhůtu pouze zkrátit.

Změna nastává u výše úroku z prodlení stanoveného pro případ, že společník zavčasu nesplní svou vkladovou povinnost. Dle předchozí úpravy, tj. dle ust. § 113 odst. 2 ObchZ náleží společnosti v takovém případě úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky ročně, není-li společenskou smlouvou stanoveno jinak. Od 1. 1. 2014 výše úroku z prodlení odpovídá dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky. Tímto „jiným právním předpisem” je ve smyslu ust. § 1970 NOZ opět nařízení vlády č. 351/2013, obdobně jako tomu bylo do konce roku 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb, které bylo ke dni 1. 1. 2014 zrušeno.

Společenská smlouva opět může výši úroku z prodlení změnit, a to jak směrem nahoru ve smyslu jejího zvýšení (ovšem i zde je nutné dbát na to, aby výše úroku nebyla nepřiměřeně vysoká), tak směrem dolů, a to až na nulovou hranici, tedy zcela vyloučit tuto majetkovou sankci.

Kaduční řízení

Společník, který ve stanovené lhůtě nesplní svou vkladovou povinnost, může být rozhodnutím valné hromady ze společnosti vyloučen. Tentokráte se však vyloučení netýká celé účasti společníka ve společnosti, jako tomu bylo dříve, ale je vázáno pouze na ten podíl, ohledně něhož je společník v prodlení se splněním vkladové povinnosti. Společenská smlouva však může podmínky pro zahájení kaučního řízení upravit jinak.

Postup uplatňovaný společností v kadučním řízení již není součástí ZOK, neboť sám ZOK odkazuje na obdobné užití úpravy vyloučení člena spolku pro závažné porušení povinností obsažené v ust. § 239 a násl. NOZ. Společnost, resp. její jednatel nejprve vyzve společníka k dodatečnému splnění jeho vkladové povinnosti a za tímto účelem mu poskytne přiměřenou lhůtu. Co se rozumí onou „přiměřenou lhůtou” zákon blíže nestanoví, bude tedy záležet na konkrétních okolnostech případu, výši dlužné částky a rozhodnutí jednatele společnosti, jaká lhůta bude společníkovi poskytnuta. Obchodní zákoník vyžadoval lhůtu alespoň 3 měsíců, dle nové právní úpravy si lze představit i lhůtu kratší, např. 1 měsíc, a to zejména v případech, kdy dlužná částka nebude nijak závratně vysoká. Pokud společník svou povinnost nesplní ani v této dodatečné lhůtě k plnění, je jednatel oprávněn předložit jeho vyloučení ze společnosti k projednání valné hromadě.

Společník, o jehož vyloučení valná hromada jedná, není oprávněn v souladu s ust. § 173 odst. 1 písm. b) ZOK o této otázce hlasovat, nicméně má právo se s návrhem na své vyloučení seznámit, žádat od společnosti jeho vysvětlení a uvést i doložit všechny skutečnosti, které jsou mu v této věci ku prospěchu.

Účinky vyloučení společníka

Účinky vyloučení společníka ze společnosti nastávají okamžikem přijetí rozhodnutí valné hromady, nestanoví-li valná hromada jiný okamžik.

Společník, který byl ze společnosti vyloučen, je rovněž povinen odevzdat společnosti bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li vydán (pro bližší informace o kmenovém listu a jeho úloze v právní úpravě společnosti s ručením omezeným odkazujeme na kapitolu o nové koncepci podílu ve společnosti s ručením omezeným). Neučiní-li tak, je společnost oprávněna takový kmenový list prohlásit za neplatný postupem dle ust. § 152 až 154 ZOK. Tento postup byl s drobnými modifikacemi odpovídající specifikům společnosti s ručením omezeným převzat z předchozí právní úpravy prohlášení akcií akciové společnosti za neplatné ve smyslu ust. § 214 ObchZ.

Co mohu jako společník společnosti dělat v případě, že jiný společník ani v dodatečné přiměřené lhůtě nesplnil svou vkladovou společnost a valná hromada odmítla vůči takovému společníkovi zahájit kaduční řízení?

V souladu s ust. § 157 a násl. ZOK máte právo domáhat se za společnost splnění vkladové povinnosti u soudu prostřednictvím tzv. společnické žaloby. Nejprve ovšem musíte o svém záměru informovat dozorčí radu, byla-li zřízena. Pokud dozorčí rada toto právo bez zbytečného odkladu po Vašem oznámení u soudu neuplatní, nebo není-li dozorčí rada zřízena, jste oprávněn toto právo u soudu za společnost uplatnit Vy sám.

Příplatková povinnost

Oproti výše popsané vkladové povinnosti doznává významných změn právní úprava příplatkové povinnosti. Je to patrné na první pohled, neboť zatímco v předchozí úpravě příplatkové povinnosti je věnován toliko jediný § 121 ObchZ s celkem třemi odstavci, v ZOK je to 5 poměrně obsáhlých