dnes je 21.4.2024

Input:

6.2.1 Předpoklady a překážky výkonu funkce

1.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2.1
Předpoklady a překážky výkonu funkce

JUDr. Dita Komárková

Kdo může být jednatelem

Požadavky kladené na funkci jednatele jsou následující. Osoba jednatele musí být:

  • plně svéprávná (tzn. způsobilá k právním úkonům dle dřívější právní úpravy),1

  • bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání,

  • nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti,

  • soud nerozhodl o jejím vyloučení z funkce člena statutárního orgánu v zásadě v posledních třech letech, a

  • není členem dozorčí rady společnosti.

Bezúhonnost jednatele

Zákonným požadavkem na osobu jednatele je její bezúhonnost ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění ("živnostenský zákon").

Živnostenský zákon v ustanovení § 6 vymezuje, koho za bezúhonného nepovažuje. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání (v tomto případě tedy není podstatné, jaký trest mu byl uložen, ale to, že byl trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním), pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Pokud došlo k zahlazení odsouzení, bude se daná osoba považovat za bezúhonnou i v případě, že výše uvedený trestný čin spáchala.

Prokázání bezúhonnosti

Pro účely zápisu do obchodního rejstříku se bezúhonnost osoby zvolené do funkce jednatele prokazuje:

  • je-li zapisovaným jednatelem občan České republiky, pak výpisem z evidence rejstříku trestů. Rejstříkovému soudu však výpis z evidence rejstříku trestů nemusí být dokládán, neboť rejstříkový soud si sám tento výpis z evidence rejstříku trestů zajistí v rámci propojení systémů veřejné správy. Pokud je výpis z rejstříku trestů předkládán, musí být předložen v originále nebo v úředně ověřené kopii a nesmí být starší než 3 měsíce v době podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Výpis z rejstříku trestů lze obstarat na pobočkách CzechPOINTu.

  • je-li zapisovaným jednatelem občan jiného členského státu Evropské unie, pak výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu Evropské unie, jehož je občanem, nebo členského státu Evropské unie, v němž naposledy pobýval. V případě, že daný stát takový výpis nevydává, je třeba předložit čestné prohlášení, které jednatel učiní před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, jehož je občanem, nebo členského státu Evropské unie, ve kterém měl naposledy pobyt. I tento doklad nesmí být starší tří měsíců a musí být předložen v originále nebo v ověřené kopii. Pokud by byl doklad vydán státem, se kterým Česká republika neuzavřela smlouvu o poskytování právní pomoci, pak tento doklad musí být dále opatřen tzv. apostillou. Apostilla se tedy uplatní v případech, kdy neexistuje dvoustranná smlouva mezi ČR a příslušným státem, avšak daný stát je smluvní stranou haagské Úmluvy o apostille. Při neexistenci dvoustranné smlouvy o poskytování právní pomoci a daný stát není ani smluvní stranou haagské Úmluvy o apostille, musí být výpis z rejstříku trestů opatřen vyšším ověřením, tzv. superlegalizací. Bližší informace o dvoustranných smlouvách o poskytování právní pomoci a smluvních stranách haagské Úmluvy o apostille jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, www.justice.cz .

Od 1. 1. 2014 se může osoba, která má být zvolena do funkce jednatele společnosti, a která není občanem České republiky, ale občanem jiného členského státu Evropské unie, obrátit na pobočku CzechPOINTu a požádat o výpis z rejstříku trestů svého domovského státu prostřednictvím českého orgánu veřejné správy (tedy CzechPOINTu). Pobočka CzechPOINTu následně sama požádá o poskytnutí výpisu z rejstříku trestů příslušný členský stát Evropské unie, jehož je osoba občanem.

  • je-li zapisovaným jednatelem občan jiného (třetího) státu (tedy nejde ani o občana ČR, ani o občana jiného členského státu Evropské unie), pak výpisem z evidence trestů nebo odpovídajícím dokladem státu, jehož je jednatel občanem). Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu posledního pobytu. Ani tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce a musí být úředně ověřeny a případně opatřeny apostillou nebo superlegalizací, podle pravidel vymezených v předchozím bodě.

Neexistence překážky provozování živnosti

Jednatelem společnosti nemůže být osoba, u níž nastala překážka provozování živnosti podle § 8 ŽZ. Překážkou provozování živnosti u fyzické osoby nebo právnické osoby se rozumí následující situace:

a) na majetek fyzické nebo právnické osoby byl prohlášen konkurz a v rámci konkurzu byl prodán závod nebo rozhodnutím soudu bylo ukončeno provozování závodu do zrušení konkurzu jinak než pro nedostatek majetku,

b) byl zamítnut insolvenční návrh, protože majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu tří let od právní moci rozhodnutí,

c) byl zrušen konkurz pro nedostatek majetku k uspokojení věřitelů, a to po dobu tří let od právní moci rozhodnutí,

d) byl jí uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá,

e) bylo jí zrušeno živnostenské oprávnění z důvodů stanovených v ustanovení § 58 odst. 2 nebo § 3 ŽZ (například porušování podmínek koncese). Podnikatel může ohlásit živnost nebo požádat o koncesi v oboru nebo příbuzném oboru až po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo živnostenské oprávnění zrušeno. Požádat o koncesi v jiném oboru může podnikatel po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

Zákonná nezpůsobilost být jednatelem společnosti

Pokud byla určitá osoba zvolena do funkce jednatele společnosti, přestože nesplňuje zákonné požadavky kladené na osobu jednatele, tj. nebyla bezúhonná nebo by u ní existovala některá z překážek provozování živnosti, hledí se na její zvolení do funkce jednatele, jako by se nestalo.

V praxi samozřejmě může nastat situace, kdy osoba, která byla zvolena do funkce jednatele, přestane splňovat všechny zákonné požadavky na výkon funkce. Pokud jednatel v průběhu výkonu funkce přestane některou z výše uvedených podmínek splňovat, pak jeho funkce ze zákona zaniká. Tuto skutečnost je povinen oznámit společnosti bez zbytečného odkladu.

Informační povinnost

ZOK ukládá povinnost osobě, která se má stát jednatelem společnosti, předem informovat zakladatele společnosti (je-li jmenován do funkce jednatele při zakládání společnosti) nebo společnost (je-li společnost již existující) o tom, zda u ní nenastala některá z následujících skutečností:

  • zda ohledně jejího majetku nebo majetku společnosti, v níž působí nebo působila v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení;

  • probíhalo řízení o jejím vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu (jednatele nebo člena představenstva); nebo

  • zda u ní není dána překážka výkonu funkce.

Pokud osoba, která se má stát jednatelem společnosti, nesplní tuto informační povinnost, odpovídá společnosti za újmu z tohoto vzniklou.

Vyloučení jednatele z výkonu funkce

Osoba nemůže vykonávat funkci jednatele společnosti, pokud soud rozhodl o vyloučení této osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu v posledních třech letech počínajících od právní moci soudního rozhodnutí. ZOK vychází z předpokladu, že osoba, která vykonávala funkci člena statutárního orgánu jiné společnosti, kde opakovaně nebo závažně porušila své povinnosti při výkonu funkce, anebo její porušení povinností při výkonu funkce člena statutárního orgánu přispělo k úpadku společnosti (obchodní korporace), není způsobilá řádně vykonávat funkci člena statutárního orgánu. Nicméně současně počítá s tím, že lze z této diskvalifikace učinit výjimku. Soud nemusí rozhodnout o vyloučení dané

Nahrávám...
Nahrávám...