dnes je 21.4.2024

Input:

6.7 Ručení jednatele

10.12.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7
Ručení jednatele

JUDr. Dita Komárková

Nová právní úprava platná a účinná od 1. ledna 2014 v zásadě přejímá v praxi osvědčenou konstrukci povinnosti vykonávat funkci člena voleného orgánu právnické osoby s péčí řádného hospodáře a také s tím spojené ručitelské povinnosti těchto osob.

Právní úprava zakotvená v novém občanském zákoníku a v zákoně o obchodních korporacích obecně zpřísňuje odpovědnost členů volených orgánů (v daném případě jednatelů) za újmu způsobenou společnosti včetně odpovědnosti těchto osob při úpadku společnosti. Toto zpřísnění má svůj odraz i v ručební povinnosti členů volených orgánů.

Právní úprava zákonného ručení člena voleného orgánu, tedy i jednatele, je upravena v ustanovení § 159 odst. 3 NOZ. S ohledem na takto kusou úpravu ručení člena voleného orgánu se dále bude aplikovat i obecná právní úprava ručení zakotvená v ustanovení § 2018 až § 2028 NOZ.

Odpovědnost jednatele

Jednatel je povinen vykonávat svoji funkci jednatele ve společnosti, tj. veškerá práva a povinnosti spojená s funkcí jednatele, s péčí řádného hospodáře. Jednatel je povinen se při výkonu práv a povinností jednatele rozhodovat na základě dostatečných informací opírajíce se o racionální základy, odborně, bez preferování vlastních soukromých zájmů, v dobré víře a při zachování povinné mlčenlivosti. 1

Pokud jednatel porušil svoji povinnost péče řádného hospodáře, je podle ustanovení § 53 ZOK povinen vydat společnosti prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. V případě, že vydání získaného prospěchu není možné, je jednatel povinen nahradit tento neoprávněně získaný prospěch společnosti v penězích. ZOK zde upřednostňuje vydání získaného prospěchu před náhradou v penězích. Teprve v situaci, kdy vydání prospěchu není možné, nastupuje povinnost získaný prospěch nahradit v penězích.

Pokud společnosti vznikla v důsledku porušení povinnosti jednatele újma, je jednatel povinen tuto újmu společnosti uhradit.

Ručení jednatele

Neuhradí-li jednatel společnosti újmu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoliv byl povinen tuto újmu uhradit, ručí věřiteli společnosti za její dluhy v rozsahu, v jakém újmu neuhradil, pokud se věřitel nemůže dovolat plnění na společnosti.

Ručení jednatele za dluhy společnosti představuje nepřímou formu odpovědnosti jednatele za dluhy společnosti vzniklé v souvislosti s výkonem funkce jednatele.

Předpoklady vzniku ručení

Jednatel ručí za dluhy společnosti, pokud jsou splněny následující předpoklady:

1. způsobil-li společnosti újmu porušením své povinnosti při výkonu funkce jednatele;

2. odpovídá-li za způsobenou újmu společnosti;

3. způsobenou újmu zcela nebo zčásti společnosti neuhradil; a

4. věřitel společnosti se nemůže domoci úhrady své pohledávky na společnosti.

Vznik zákonného ručení

Předpokladem je vznik újmy jako následku porušení povinnosti jednatele při výkonu funkce jednatele.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 3484/20112

"Zákonná úprava ručení statutárních orgánů za závazky společnosti stanoví jako základní předpoklad ke vzniku takového ručitelského závazku to, že statutární orgán odpovídá společnosti za škodu, kterou způsobil porušením svých povinností. Základním předpokladem vzniku zákonného ručení jednatele za závazky společnosti podle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 6 ObchZ vůči třetím osobám, kterým z porušení jejich povinností vznikla škoda, je odpovědnost jednatele za škodu způsobenou společnosti."

Ke vzniku ručební povinnosti není nutné, aby společnost zažalovala jednatele na náhradu způsobené újmy. Nicméně nárok společnosti na náhradu způsobené újmy vůči jednateli musí existovat.

Pokud věřitel zažaluje jednatele společnosti na úhradu své pohledávky za společností z titulu ručení, je příslušný soud povinen si posoudit jako předběžnou otázku existenci nároku společnosti na náhradu újmy vůči jednateli.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 3542/20113

"Zákonné ručení jednatele společnosti s ručením omezeným za závazky společnosti na základě § 194 odst. 6 ObchZ nemůže vzniknout, jestliže nebyly prokázány předpoklady jeho odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti."

Existence nároku společnosti na náhradu újmy vůči jednateli však musí být v daném řízení prokázána. Bez prokázání odpovědnosti jednatele za způsobenou újmu nemůže soud rozhodnout o povinnosti jednatele uhradit dluh společnosti vůči věřiteli z titulu zákonného ručení. Přičemž bude to právě žalovaný jednatel, který bude muset prokázat, že svoji povinnost při výkonu funkce jednatele neporušil a újmu společnosti tudíž nezpůsobil.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 4240/20104

"Důkazní břemeno o tom, že žalovaní porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře způsobili společnosti škodu, leží na žalobci, resp. je-li sporné, zda žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře, nese pak důkazní břemeno ohledně této otázky on."

Okamžik vzniku ručení

Teprve v okamžiku, kdy jednatel svoji povinnost nahradit újmu společnosti nesplní, je založeno jeho ručení za dluhy společnosti. Přičemž jednatel je povinen poskytnout společnosti plnění odpovídající vzniklé újmě v důsledku porušení jeho povinnosti při výkonu funkce jednatele bez zbytečného odkladu poté, co byl společností o toto plnění požádán v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 NOZ.

Aktivita věřitele

Jelikož je ručení jednatele subsidiárním závazkem, tzn., že ručitel (jednatel) je povinen plnit dluh teprve poté, co jej nesplnil dlužník (společnost), k úspěšnému vymáhání plnění po jednateli je zapotřebí, aby byla splněna i druhá podmínka.

Druhou podmínkou vzniku ručební povinnosti jednatele je skutečnost, že věřitel se plnění své pohledávky na společnosti nemůže domoci. Tuto skutečnost bude muset věřitel prokázat v případném soudním řízení proti jednateli.

Výzva k plnění

Věřitel smí požadovat plnění po jednateli, nesplní-li dluh společnost ani v přiměřené lhůtě poté, co jej k tomu věřitel vyzval. Věřitel je tudíž povinen ještě předtím, než bude požadovat plnění po jednateli z titulu ručení, vyzvat společnost k plnění jejího dluhu, který společnost má vůči němu.

Tato výzva k plnění musí být učiněna v písemné podobě. Lze doporučit zaslat tuto výzvu doporučeně k rukám jednatele na adresu sídla společnosti.

Ve výzvě k plnění není zapotřebí uvádět lhůtu, v níž je společnost povinna plnit svůj dluh, neboť lhůtu stanoví zákon sám jako lhůtu přiměřenou. Přiměřenost lhůty se bude posuzovat v každém jednotlivém případě podle povahy závazku a okolností plnění.

NOZ v ustanovení § 2021 zároveň zakotvuje dvě výjimky z povinnosti činit výzvu a umožňuje tak věřiteli od vymáhání své pohledávky po společnosti v některých případech upustit a domáhat se plnění přímo na jednateli. Věřitel není povinen vyzývat společnost k plnění dluhu, pokud tuto výzvu nemůže uskutečnit nebo pokud je nepochybné, že společnost výzvu nesplní.

Ustanovení NOZ postihuje jednak případy, kdy věřitel nemůže výzvu uskutečnit, například proto, že společnost je bez jednatele (jednatel odstoupil ze své funkce). Dále také případy, kdy je věřitel sice schopen výzvu doručit společnosti, avšak toto doručení nebude mít žádné účinky, neboť je zřejmé, že společnost dluh nesplní, zejména při platební neschopnosti společnosti, zastavení plateb podstatné části závazků vůči danému věřiteli apod.

Nemožnost domoci se plnění po dlužníkovi

Požadavkem tedy je, aby se věřitel nemohl domoci plnění na společnosti z objektivních důvodů. Bude se jednat například o situaci, kdy společnost nemá dostatek majetku k úhradě splatného dluhu vůči věřiteli pro svoji platební neschopnost, zastavení plateb apod.

Teprve poté, co nebyla pohledávka věřitele uspokojena ani v přiměřené lhůtě a věřitel vyzval společnost k plnění závazku, je věřitel oprávněn obrátit se na jednatele a požadovat plnění po něm z titulu ručení. Samozřejmě, současně za splnění podmínky, že jednatel způsobil společnosti újmu a za tuto újmu odpovídá.

Lze vymáhat promlčenou pohledávku věřitele, kterou má vůči společnosti, po jednateli?

Pokud se věřitel nemůže domoci plnění své pohledávky, protože společnost úspěšně namítla její promlčení, nemůže se věřitel úspěšně domoci svého plnění ani po jednateli z titulu jeho ručení, byť by odpovídal společnosti za způsobenou škodu.

Rozsah ručení

Jednatel ručí za dluhy společnosti v rozsahu, v jakém společnosti způsobenou újmu nenahradil.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 4240/20105

"Rozsah ručení za závazky společnosti ve vztahu k třetím osobám je omezen rozsahem jejich odpovědnosti za škodu vzniklou z porušení povinností při výkonu funkce a tento nárok je možné vymáhat za podmínek stanovených v ust. § 194 odst. 6 ObchZ až poté, jestliže byl marně uplatněn u společnosti."

Jednatel způsobil společnosti újmu ve výši 150 000 Kč, z toho společnosti již uhradil 50 000 Kč. Věřitel se obrátil na jednatele a požádal ho o úhradu dluhu společnosti ve výši 200 000 Kč. V jaké výši je povinen jednatel uspokojit pohledávku věřitele?

Jednatel v době, kdy byl vyzván věřitelem k plnění, neuhradil společnosti újmu ve výši 100 000 Kč, proto je povinen plnit věřiteli ve výši 100 000 Kč. Zbývající část musí věřitel nadále vymáhat po společnosti.

Námitky

Jednatel může vůči věřiteli uplatnit veškeré námitky, které má společnost proti tomuto věřiteli, například námitku promlčení, započtení. Pokud jednatel uplatní vůči věřiteli námitky, které mu společnost sdělila, nahradí společnost podle ustanovení § 2023 odst. 2 NOZ jednateli náklady, které mu vznikly, pokud byly námitky neúspěšné.

V případě, že jednatel uspokojí pohledávku věřitele bez vědomí společnosti, je společnost oprávněna vůči jednateli uplatnit všechny námitky, které by jinak byla oprávněna uplatnit vůči věřiteli. Společnost však nemůže proti jednateli uplatnit námitky, na které ho společnost neupozornila bez zbytečného odkladu poté, co jí jednatel oznámil, že věřitel uplatnil své právo z ručení (§ 2024 NOZ).

Solidarita jednatelů

Pokud bude více jednatelů odpovědných společně za způsobenou újmu společnosti, bude každý z nich ručit věřiteli za celý dluh společnosti. Jednatel, který plnil věřiteli, bude mít posléze regres proti ostatním jednatelům. Po ostatních jednatelích bude moci požadovat náhradu ve výši odpovídající jejich podílům.

Zánik ručení

Ručení jednatele zaniká v okamžiku, kdy uhradí společnosti újmu způsobenou v důsledku porušení jeho povinnosti vyplývající z výkonu funkce jednatele. Poté, co jednatel uhradí společnosti způsobenou újmu, nemůže se věřitel s úspěchem domoci plnění po jednateli.

Dále ručební závazek jednatele zanikne splněním pohledávky věřitele, který jej o plnění za společnost požádal, pokud výše plnění odpovídala výši nesplněné náhrady újmy jednatelem.

Nutno upozornit na skutečnost, že zánikem společnosti nedochází k zániku ručební povinnosti bývalého jednatele. Stejně tak, ručení jednatele nezaniká pro nemožnost plnění společností, jestliže jej může splnit jednatel.

Ručení dále zaniká i z jiných důvodů, například na základě dohody věřitele s ručitelem (jednatelem), splynutím věřitele a ručitele (jednatele) atd.

Společnost žalovala jednatele pana Karla Dvořáka na náhradu způsobené újmy. Příslušný soud vydal dne 10. října 2014 rozhodnutí, na základě kterého uložil panu Karlovi Dvořákovi povinnost zaplatit společnosti částku ve výši 1 200 000 Kč jako náhradu za způsobenou újmu společnosti. Toto soudní rozhodnutí se stalo pravomocným dne 27. října 2014. Pan Karel Dvořák se dohodl se společností a ke dni 15. listopadu 2014 odstoupil z funkce jednatele. Dne 16. listopadu 2014 byla společnosti doručena výzva k plnění splatného dluhu ve výši 125 000 Kč, který společnost má vůči věřiteli

Nahrávám...
Nahrávám...