dnes je 21.4.2024

Input:

6.2.3 Smlouva o výkonu funkce

2.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2.3
Smlouva o výkonu funkce

JUDr. Alena Pokorná Malachová

Smlouva o výkonu funkce je bezesporu efektivním nástrojem pro úpravu vzájemných práv a povinností mezi společností a jejím statutárním orgánem či jeho členem. Protože se však jedná o smlouvu, která není výslovně jako smluvní typ zákonem upravena, vyplatí se věnovat smlouvě o výkonu funkce dostatečnou pozornost.

Zákonná úprava preferuje, aby vztah mezi jednatelem a společností byl primárně upraven ve smlouvě o výkonu funkce, na niž se subsidiárně použijí ustanovení NOZ o smlouvě příkazní. Jedná se tedy o změnu oproti úpravě předchozí, kdy se na smlouvu o výkonu funkce subsidiárně používala ustanovení o smlouvě mandátní. Nicméně v rámci zásady smluvní volnosti se mohou strany dohodnout i jinak. Není zakázáno ani použití jiných typů smluv (dokonce například z pracovního práva), ovšem s výhradou níže v tomto příspěvku popsaných náležitostí.

Podmínky pro uzavření smlouvy

ZOK vyžaduje, aby byla smlouva o výkonu funkce sjednána písemně a byla schválena valnou hromadou jakožto nejvyšším orgánem společnosti. Novela ZOK k 1. 1. 2021 změnila důsledky, které se pojí s případy, kdy smlouva o výkonu funkce nebude schválena nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. Zatímco je písemnost obecným požadavkem na formu smlouvy, schválení valnou hromadou je podmínkou její účinnosti. Smlouva je totiž platná okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami, ale do doby, než s ní valná hromada vysloví souhlas, nemá právní účinky.

Novinkou je, že bez schválení nejvyšším orgánem kapitálové společnosti nenabývá smlouva o výkonu funkce vůbec účinnosti. Nutno podotknout, že neschválení smlouvy o výkonu funkce má za následek její relativní neplatnost.

Účelem požadavku na schválení smlouvy o výkonu funkce valnou hromadou je především možnost kontrolovat stanovení podmínek pro výkon funkce jednatele (a to zejména v otázkách odměňování) ze strany společníků a zájem na zamezení střetu zájmů, který by v takové situaci mohl snadno nastat. Riziko střetu zájmů bude zejména tam, kde stejná osoba, která vykonává funkci statutárního orgánu, je jako jediná oprávněna uzavřít jménem společnosti smlouvu o výkonu funkce (k této problematice viz níže). Lze dodat, že valná hromada musí odsouhlasit celý obsah smlouvy, tedy její konkrétní znění, nepostačí pouhé udělení souhlasu s jejím uzavřením.

Důsledkem nedodržení některé z těchto dvou výše popsaných podmínek, tedy písemné formy a schválení valnou hromadou, je neplatnost nebo neúčinnost smlouvy o výkonu funkce.

Uzavření smlouvy v případě jediného jednatele

Smluvní stranou smlouvy o výkonu funkce je osoba, která má funkci statutárního orgánu či jeho člena vykonávat, a sama společnost, za kterou bude smlouvu podepisovat její statutární orgán nebo osoba, která je k tomu statutárním orgánem zmocněna. V případě společnosti s ručením omezeným s více jednateli by tak smlouvu za společnost podepisoval nejspíše jiný jednatel.

V právní teorii se často vedou spory nad tím, zda je vyloučeno, aby statutární orgán nebo jeho člen uzavíral smlouvu o výkonu funkce za společnost, pokud je sám druhou smluvní stranou. V praxi se však poměrně často vyskytují případy, kdy pro společnost jiného východiska není, a to v případě společnosti s ručením omezeným s jediným jednatelem. Pro tyto účely judikatura dovodila, že osoba vykonávající funkci statutárního orgánu či jeho člena může za dodržení určitých podmínek (tj. pokud bude postupovat s péčí řádného hospodáře, upřednostňovat zájmy společnosti a podepíše smlouvu ve znění schváleném valnou hromadou), uzavřít smlouvu o výkonu funkce “sama se sebou“.

Obsah smlouvy o výkonu funkce

Konečná podoba smlouvy o výkonu funkce bude záviset na mnoha faktorech. Jsou jimi model a struktura jejího řízení, počet členů statutárního orgánu, předmět podnikání společnosti, velikost jejího podniku a nemalou roli často hraje také složení společníků. Zejména představy většinových zahraničních společníků, kteří vycházejí z praxe svých domovských států, mohou v praxi podobu smlouvy o výkonu funkce značně ovlivnit.

V případě malých obchodních společností, například ve společnosti s ručením omezeným s jedním jednatelem, který tak logicky zabezpečuje obchodní vedení společnosti v celém rozsahu, bude pravděpodobně smlouva o výkonu funkce sloužit spíše ke stanovení odměny jednatele, popř. bezplatnosti výkonu funkce, nebo rozšíření zákazu konkurence. Předmětem podnikání takových společností bývá často specifická činnost s tím, že jednatel bývá zároveň společníkem a osobně se též podílí na každodenním chodu společnosti. Takový jednatel mívá se společností často uzavřenou i pracovní smlouvu na činnosti, které nelze zahrnout do obchodního vedení. V takových případech lze doporučit specifikovat ve smlouvě o výkonu funkce všechny povinnosti jednatele, a to i ty, které jsou jinak výslovně upraveny zákonem.

Odměna

Kromě náležitosti formy zákon o obchodních korporacích u smlouvy o výkonu funkce stanovuje rovněž i náležitosti obsahové, které jsou v zákoně taxativně vyjmenovány. Jedná se o náležitosti týkající se odměňování, a to jak odměn nárokových, tak nenárokových. Cílem tohoto obsahového požadavku je dle důvodové zprávy k zákonu zavést větší transparentnost v odměňování a zároveň snaha jednatele motivovat k řádnému jednání. Motivační funkce souvisejících ustanovení platných po rekodifikaci je zřejmá i z ustanovení § 61 odst. 2 ZOK, které stanoví, že odměna podle smlouvy ani případné jiné plnění se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace. Valná hromada nicméně může rozhodnout jinak.

Minimální náležitosti smlouvy o výkonu funkce co do odměňování obsahují vymezení všech složek odměn, určení jejich výše nebo alespoň způsob jejich určení a určení pravidel pro jejich výplatu.

Právo na odměnu je jedním ze základních práv osob vykonávajících funkci statutárního orgánu či jeho člena. Za odměnu jednatele je přitom považováno jakékoliv plnění poskytované společností jednateli, které je přímým i nepřímým protiplněním za činnosti spojené s výkonem funkce ve statutárním orgánu společnosti danou osobou. Odměna může být peněžitá i nepeněžitá. Pod nepeněžitou odměnou si lze v praxi představit například plnění spojené s užíváním služebního vozu, poskytnutím počítače či mobilního telefonu pro soukromé účely nebo hrazení životního pojištění. Odměna může také být spjatá s trvajícím výkonem funkce a rovněž s jeho ukončením (odměna poskytovaná v případech předčasného ukončení funkce). Rozlišovat lze dále odměny řádné, pravidelně poskytované za výkon funkce, ale také odměny mimořádné (například bonus ze zisku).

Pravidlo, že pokud není odměňování sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, je výkon funkce

Nahrávám...
Nahrávám...