Input:

2.2 Připravovaná novela zákoníku práce

4.10.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2
Připravovaná novela zákoníku práce

JUDr. Vladimíra Knoblochová

V současné době bylo zveřejněno navržené znění připravované novely zákoníku práce, která je nicméně teprve v meziresortním připomínkovém řízení. Důvodem připravované novelizace zákoníku práce je především transpozice dvou evropských směrnic, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU a dále pak směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Přestože očekáváme, že novela nabude účinnosti nejdříve v prvním čtvrtletí roku 2023, uvádíme níže některé zásadní změny, které by novela mohla přinést.

Rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního vztahu

Novela přináší rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele stanovené v § 37 odst. 1 ZP, podle kterého musí být zaměstnanec na začátku pracovněprávního vztahu zaměstnavatelem písemně informován o taxativně vypočtených skutečnostech. Údaje, o kterých je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat, budou nově zahrnovat i:

a) údaj o době trvání a podmínkách zkušební doby,

b) údaj o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a to včetně údaje o výpovědních dobách a postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru,

c) údaj o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance,

d) údaj o stanovené týdenní pracovní době, o předpokládaném týdenním rozsahu pracovní doby při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, o rozsahu práce přesčas, o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a době poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo a údaj o účasti zaměstnance na nemocenském a důchodovém pojištění.

Oproti stávající úpravě dochází ke zkrácení lhůty k poskytnutí informace na 7 dní, okamžik počátku jejího běhu zůstává stejný.

Úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Poměrně zásadní změny se promítají do právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které by měly být pro zaměstnance "více předvídatelné".

Navrhuje se zejména povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci rozvrh pracovní doby i v případě výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel bude povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby obdobně jako je stanoveno u zaměstnanců v pracovním poměru a seznámit s rozvrhem či jeho změnou zaměstnance nejpozději 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnanec se zaměstnavatelem se budou moci dohodnout na jiné době seznámení, nicméně stále platí podmínka dostatečné předvídatelnosti práce ze strany zaměstnance.

Dále je navrženo, aby zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr náleželo právo na dovolenou za stejných podmínek, jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru (totéž platí o jejím čerpání a případném krácení). Vzhledem k tomu, že u dohod není stanovena žádná týdenní pracovní doba, bude se pro účely dovolené za týdenní pracovní dobu považovat u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti sjednaný rozsah práce podle § 76 odst. 4 ZP a u zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce 10 hodin týdně.

Zaměstnanec bude v určitých případech oprávněn požadovat po zaměstnavateli písemné odůvodnění výpovědi dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Dále by měl mít zaměstnanec právo zaměstnavatele písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru, a to v případě, že jeho právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr v souhrnu trvaly v předchozích 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců. Zaměstnavatel bude v takovém případě nejpozději do 1 měsíce od obdržení žádosti povinen zaměstnanci poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.

Zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr by měly být poskytovány rovněž příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích.

Práce na dálku

Novinkou v zákoníku práce by měla být úprava tzv. práce na dálku. Práci na dálku, která je definována jako výkon práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, bude možné vykonávat na základě písemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele, která bude muset obsahovat řadu povinných náležitostí, mimo jiné i způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.

Nařídit práci na dálku bude moci zaměstnavatel pouze v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci, na nezbytně nutnou dobu, v souladu