dnes je 18.5.2024

Input:

9.5.2 Odvody na zdravotní pojištění

5.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.5.2
Odvody na zdravotní pojištění

JUDr. Jan Přib

Plátci pojistného na zdravotní pojištění

Plátcem pojistného na zdravotní pojištění (zákony o zdravotním pojištění neužívají termín poplatník) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé; ve stanovených případech je plátcem stát. Vymezení zaměstnanců a zaměstnavatelů je přitom jiné než u pojistného na sociální pojištění.

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Pro účely zdravotního pojištění jsou zaměstnanci vymezeni vazbou na příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, přičemž výše těchto příjmů není rozhodná (zaměstnanci nejsou tedy pro účely zdravotního pojištění vymezeni účastí na nemocenském nebo důchodovém pojištění). Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují také společníci a jednatelé s. r. o. bez ohledu na výši zúčtovaného příjmu, pokud mají příjem (odměnu) za práci (činnost) pro společnost.

Za zaměstnance se však nepovažuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci z této dohody nedosáhla započitatelného nebo sjednaného příjmu, tj. částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění. V případě dohody o pracovní činnosti se jedná o sjednanou částku 4 000 Kč měsíčně. V případě dohody o provedení práce je podmínkou účasti na nemocenském pojištění, že odměna z této dohody v kalendářním měsíci přesáhla částku 10 000 Kč; při uzavření více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele se pro účely dosažení této částky odměny z těchto dohod v kalendářním měsíci sčítají. U dohod o provedení práce platí od 1. července 2024 jiná právní úprava, kdy se v kalendářním měsíci rozlišuje limit u jednoho zaměstnavatele (účast na nemocenském pojištění zakládá dosažení odměny nebo úhrnu odměn aspoň v částce 10 500 Kč) a i více zaměstnavatelů (účast na nemocenském pojištění zakládá dosažení úhrnu odměn ze všech dohod o provedení práce aspoň v částce 17 500 Kč). Odměna zúčtovaná až po skončení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila.

Za zaměstnavatele se považuje (právnická nebo fyzická) osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

Výše pojistného

Výše pojistného na zdravotní pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na zdravotní pojištění je vymezen shodně jako vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na sociální pojištění.

Výše pojistného za zaměstnance činí 13,5 % z vyměřovacího základu; pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel, tj. zaměstnanec hradí 4,5 % a zaměstnavatel hradí 9 %. Na rozdíl od pojistného na sociální pojištění není stanoven zvlášť vyměřovací základ zaměstnavatele.

Minimální vyměřovací základ

Ve zdravotním pojištění je stanoven minimální vyměřovací základ. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda (minimální mzda činí v roce 2024 částku 18 900 Kč). Pojistné na zdravotní pojištění stanovené z minimálního vyměřovacího základu ve výši 18 900 Kč činí 2 552 Kč (tj. 18 900 x 0,135).

Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů (jedná se o tzv. doplatek do minimálního vyměřovacího základu). Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Zaměstnanec pracuje v roce 2024 u zaměstnavatele A v pracovním poměru na zkrácený pracovní úvazek se mzdou 10 000 Kč měsíčně. Vedle toho pracuje u zaměstnavatele B na základě dohody o pracovní činnosti s odměnou ve výši 5 000 Kč měsíčně. Protože součet obou příjmů (15 000 Kč) je nižší než minimální vyměřovací základ (18 900 Kč), musí zaměstnanec prostřednictvím zvoleného zaměstnavatele doplatit pojistné na zdravotní pojištění z rozdílu minimálního vyměřovacího základu a součtu obou příjmů, tj. z částky 3 900 Kč (18 900 - 15 000 = 3 900). Doplatek činí 527 Kč (tj. 3 900 x 0,135). Zaměstnanec pověří doplatkem zaměstnavatele A, jemuž současně doloží výši příjmu od zaměstnavatele B; zaměstnavateli B přitom doloží, že u zaměstnavatele A je zajištěn odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel A nejprve vypočte pojistné z vyměřovacího základu 10 000 Kč; pojistné činí 1 350 Kč (tj. 10 000 x 0,135); z této částky zaměstnanec uhradí jednu třetinu, tj. 450 Kč, a zaměstnavatel dvě třetiny, tj. 900 Kč. Dále zaměstnavatel A srazí ze mzdy zaměstnance doplatek ve výši 527 Kč, tj. celkem srazí ze mzdy 977 Kč. Zaměstnavatel A odvede za zaměstnance částku 977 Kč (tj. 450 + 527) a sám uhradí 900 Kč. Zaměstnavatel B vypočte pojistné z částky 5 000 Kč ve výši 675 Kč (tj. 5 000 x 0,135) a z této částky uhradí dvě třetiny, tj. 450 Kč, a zaměstnanci srazí z odměny 225 Kč.

Vliv pracovního volna a dalších skutečností

V zaměstnání, ve kterém bylo v kalendářním měsíci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu nebo v němž trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je

Nahrávám...
Nahrávám...