dnes je 14.6.2024

Input:

4.2.3 Základní práva majetkové povahy

1.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.3
Základní práva majetkové povahy

JUDr. Dita Komárková

Právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích

Právo na podíl na zisku je základním majetkovým právem společníka. Novela zákona o obchodních korporacích1 přinesla do této oblasti určité změny, z nichž některé lze z pohledu společníka vnímat pozitivně, jiné negativně. Změny v právní úpravě nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2021 s výjimkami, na které je v textu výslovně upozorněno.

Společník má právo i na podíl na jiných vlastních zdrojích společnosti. S účinností novely zákona o obchodních korporacích se pravidla, na základě kterých společnost postupuje při rozdělování zisku mezi společníky, uplatní i pro rozdělování jiných vlastních zdrojů společnosti mezi společníky.

Předpoklady nutné ke vzniku nároku na podíl na zisku, kterými jsou jednak hospodaření společnosti dovolující rozdělení zisku a dále konkrétní rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, zůstávají zachovány.

Jedním z předpokladů je hospodaření společnosti umožňující rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů. Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích lze stanovit, resp. musí vycházet z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, která byla schválena valnou hromadou.

Novela zákona o obchodních korporacích nově výslovně vymezuje, že rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje na základě uvedených účetních závěrek lze do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Doposud se soudní judikatura přikláněla k tomu, že valná hromada mohla rozhodnout o rozdělení zisku jen ve lhůtě šesti měsíců od posledního dne účetního období. Výslovným připuštěním rozdělovat zisk a jiné vlastní zdroje po dobu celého následujícího účetního období je dle důvodové zprávy snaha překonat soudní judikaturou dovozovaný výklad, který nemá výslovného opodstatnění.

Dalším předpokladem je rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů mezi společníky či jiné oprávněné osoby. Částka k rozdělení nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost použít dle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (§ 34 ZOK). V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že k rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští. Dále společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Částka určená k rozdělení se rovněž snižuje o částku neodepsaných nákladů na vývoj, jsou-li tyto náklady vykazovány v aktivech rozvahy.

Zákon o obchodních korporacích v rámci úpravy obecných ustanovení zakazuje společnosti vyplácet podíl na zisku a jiné vlastní zdroje, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu (zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení). Pokud by jednatelé vyplatili podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti, aniž by provedli test insolvence, anebo pokud by z provedeného testu vyplynulo, že by se společnost ocitla v úpadkové situaci, nepostupovali by s péčí řádného hospodáře.

V souvislosti se zavedením možnosti vzniku různých druhů podílů na společnosti, ZOK zakotvuje výjimku, kdy rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku není třeba. Jestliže společníci zřídí ve společenské smlouvě podíly na společnosti, s nimiž je spojeno právo na pevný podíl na zisku, ZOK výslovně stanoví, že v daném případě se nevyžaduje usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku (§ 135, § 136 a § 161 ZOK). Právo na pevný podíl na zisku vzniká v okamžiku schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá, pokud společenská smlouva neurčuje jinak.

Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení v poměru svých podílů. Toto je obecné pravidlo zakotvené v zákoně o obchodních korporacích. Společníci se však od tohoto pravidla mohou odchýlit a ve společenské smlouvě si ujednat jiný než zákonem stanovený poměr podílu na zisku, tedy nevázat výši podílu na zisku k jejich podílům na společnosti. Například je možné přiznat některému či některým společníkům větší podíl na zisku než ten, který odpovídá jejich podílu na společnosti. Poměr rozdělení podílů na zisku mezi jednotlivé společníky je ponechán v rukou společníků.

Dotaz:

Jaké pravidlo platí pro případy rozdělování jiných vlastních zdrojů společnosti (tj. mimo její zisk)?

Odpověď:

Pokud společenská smlouva nebude výslovně upravovat, jakým způsobem se tyto zdroje mezi společníky rozdělují, pak se uplatní zákonem předvídané pravidlo, podle kterého se společníci podílejí na jiných vlastních zdrojích určených valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů.

Je zcela věcí společníků, aby na valné hromadě určili, jak velká část zisku bude použita k rozdělení mezi společníky a jaká část bude použita společností k realizaci jejích podnikatelských záměrů. ZOK do této sféry rozhodování nezasahuje ani tak není oprávněn činit.

Osoba oprávněná k podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích

Základním pravidlem je, že zisk a jiné vlastní zdroje společnosti lze rozdělit pouze mezi společníky. Zákon o obchodních korporacích nicméně připouští, aby se společníci ve společenské smlouvě od tohoto pravidla odchýlili a ujednali vznik nároku na tyto podíly osobě odlišné od společníka.

Splatnost a výplata podílů na zisku a na jiných vlastních zdrojích

Platí, že podíl na zisku společnosti a na jiných vlastních zdrojích je splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o jejich rozdělení. Od tohoto zákonného pravidla se lze odchýlit. Společenská smlouva či příslušné rozhodnutí valné hromady, kterým je rozhodnuto o rozdělení zisku a/nebo jiných vlastních zdrojů, mohou stanovit odlišnou lhůtu. Odlišná lhůta splatnosti případně může vyplývat i z jiného zákona.

Pozor si je nutné dávat v případě podílů, s nimiž je spojeno právo na pevný podíl na zisku. V tomto případě se nevyžaduje usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku, neboť právo na podíl na zisku vzniká na základě schválené účetní závěrky, z níž toto právo vyplývá. Společnost je tento pevný podíl na zisku povinna vyplatit bez dalšího ve lhůtě tří měsíců od schválení dané účetní závěrky. Nicméně společenská smlouva může stanovit jinou lhůtu splatnosti.

Právní úprava výslovně umožňuje, aby si společníci ve společenské smlouvě ujednali, že podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích bude vyplacen jinak než v penězích.

Dotaz:

Může valná hromada rozhodnout, že podíl na zisku bude vyplacen v naturáliích?

Odpověď:

Účinností novely již nadále nebude možné, aby sama valná hromada rozhodla o vyplacení nepeněžité dividendy. Přípustnost vyplacení nepeněžité dividendy společníkům musí připouštět společenská smlouva. Podle důvodové zprávy je touto změnou cíleno na posílení ochrany menšinových společníků, kteří tím, že postačilo rozhodnutí valné hromady, mohli být znevýhodňováni.

Společnost je povinna vyplatit podíl na zisku na své náklady a nebezpečí na adresu určenou společníkem nebo bezhotovostním převodem na účet společníka, pokud zde není jiného ujednání ve společenské smlouvě či usnesení valné hromady.

Nezákonné vyplacení podílů na zisku

Konkrétní realizaci usnesení valné hromady o výplatě podílů na zisku a na jiných vlastních zdrojích zajišťují jednatelé společnosti jako její statutární orgán. Jestliže jednatelé vyplatili podíly na zisku a na jiných vlastních zdrojích dle usnesení valné hromady, kterým bylo rozhodnuto o rozdělení zisku, ačkoliv nebyly splněny podmínky pro takové rozdělení, nejednali s péčí řádného hospodáře a těmto jednatelům vzniká povinnost k náhradě škody. Vyplacení zisku a jiných vlastních zdrojů dle usnesení valné hromady tudíž vyžaduje ještě pečlivé zvážení ze strany jednatelů předtím, než přistoupí k realizaci výplat.

Novela zákona o obchodních korporacích opětovně zavádí povinnost vrátit nezákonně vyplacený podíl na zisku, jestliže byl vyplacen v rozporu se zákonnými ustanoveními. Totéž platí i pro vyplacený podíl na jiných vlastních zdrojích. Skutečnost, že společník nabyl podíl na zisku a/nebo na jiných vlastních zdrojích v dobré víře není podstatné.

Zálohy na podíl na zisku

Možnost vyplácet zálohy na podíl na zisku přinesl zákon o obchodních korporacích (dřívější právní úprava zakotvená v obchodním zákoníku toto výslovně zakazovala). Novela zákona tuto možnost nadále zachovává, nicméně přinesla určité upřesnění. Formou záloh lze vyplatit zisk dosažený v aktuálním, dosud neukončeném účetním období, což je základní rozdíl oproti běžnému rozdělení zisku. Zálohově lze vyplatit pouze podíl na zisku, nikoliv podíl na jiných vlastních zdrojích.

Společnost je oprávněna vyplácet zálohy na podíl na zisku, nicméně nemůže tak činit bez dalšího. Předpokladem je existence mezitímní účetní závěrky, ze které vyplývá, že společnost disponuje dostatkem prostředků na rozdělení zisku. K tomuto dále přistupuje požadavek na dodržení přípustné souhrnné výše záloh a dodržení zdrojů, které lze použít na její výplatu. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může společnost použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. K výplatě zálohy tak například nelze použít fondů, které jsou společenskou smlouvou vytvořeny ke specifickým účelům. Současně společnost nesmí vyplácet zálohy, pokud by si tím způsobila úpadek. Společenská smlouva může stanovit další podmínky pro vyplácení záloh nad rámec těchto zákonných.

Společenská smlouva může vyplácení záloh na podíl na zisku vyloučit.

Vyplácet zálohy na podíl na zisku lze i opakovaně v průběhu roku, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem a společenskou smlouvou.

Po uzavření účetního období bude provedeno vyúčtování záloh. Pokud valná hromada rozhodne o rozdělení zisku a tento zisk převyšuje vyplacenou zálohu, započítají se poskytnuté zálohy na konečné plnění. Jestliže rozdělovaný zisk, resp. částka podílu na zisku nedosahuje výše vyplacené zálohy, je povinností společníka tento rozdíl vrátit společnosti. Povinnost vrátit vyplacené zálohy však může vzniknout i v případě, že valná hromada rozhodne, že zisk rozdělovat nebude

Nahrávám...
Nahrávám...