9.5.1 Odvody na sociální pojištění
JUDr. Jan Přib
Rozsah odvodové povinnosti
Zaměstnavatel (společnost s ručením omezeným) odvádí pojistné na sociální pojištění jednak za své zaměstnance, jednak za sebe. Pojistné na sociální pojištění zahrnuje pojistné na sociální zabezpečení, kterým se rozumí pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Odvod pojistného na sociální pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Poplatníci a plátci
U pojistného na sociální pojištění se rozlišují poplatníci pojistného (pojem „poplatník pojistného” vyjadřuje, na čí úkor se pojistné platí) a plátci pojistného (pojem „plátce pojistného” vyjadřuje, kdo pojistné odvádí, tj. technicky zabezpečuje odvod pojistného). Zaměstnanci si pojistné sami nevypočítávají ani neodvádějí; tyto povinnosti plní jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel tedy vypočítává a odvádí pojistné za každého svého zaměstnance a dále za sebe. Zaměstnavatel je poplatníkem pojistného na sociální pojištění v těch případech, kdy je tímto poplatníkem jeho zaměstnanec (aspoň jeden). Zaměstnavatel je jak poplatníkem pojistného, tak jeho plátcem; zaměstnanci jsou jen poplatníky pojistného. Zaměstnanci jsou poplatníky jen pojistného na nemocenské a na důchodové pojištění. Pouze ve specifickém případě podle § 8 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jsou od 1. července 2024 zaměstnanci též plátcem pojistného; jedná se o případ, kdy jsou zaměstnanci činní na základě dohod o provedení práce s více zaměstnavateli a úhrn odměn z těchto dohod dosáhl za kalendářní měsíc aspoň částky 17 500 Kč; přitom se zohledňují jen ty dohody, u nichž odměna nedosahuje částky 10 500 Kč za kalendářní měsíc.
Vymezení zaměstnanců
Za zaměstnance se pro účely sociálního pojištění považují zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského (a též důchodového) pojištění; sem patří (z hlediska společnosti s r. o.) zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů a dále společníci a jednatelé, prokuristé, popř. členové dozorčí rady. Za zaměstnance se považují též další fyzické osoby, které splňují obecnou podmínku pro vymezení zaměstnance. Touto obecnou podmínkou platící pro všechny osoby považované podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za zaměstnance a poplatníky pojistného, je, že v době zaměstnání (tj. v době činnosti pro zaměstnavatele, z níž plynou zaměstnanci zdanitelné příjmy) jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů.
Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka příjmu ze zaměstnání činí aspoň 4 000 Kč měsíčně; délka zaměstnání není přitom rozhodná. Pokud zaměstnanec vykonává zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši aspoň 4 000 Kč měsíčně), je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky příjmu aspoň 4 000 Kč. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou však účastni nemocenského pojištění (po dobu trvání této dohody) jen v těch kalendářních měsících, v nichž jim byla zúčtována odměna v částce přesahující 10 000 Kč (v případě více dohod u téhož zaměstnavatele se odměny v kalendářním měsíci sčítají). Tento limit 10 000 Kč však platí jen do 30. června 2024; od 1. července 2024 platí jiné limity, a to v případě výkonu dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele platí v kalendářním měsíci limit dosažení částky 10 500 Kč a v případě výkonu dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů platí v kalendářním měsíci limit 17 500 Kč, přičemž se pro účely zjištění dosažení tohoto limitu sčítají odměny ze všech dohod o provedení práce.
Společnost s ručením omezeným má tři společníky, z nich jeden (společník A) pracuje pro společnost pravidelně za odměnu 30 000 Kč měsíčně a druhý (společník B) pracuje pro společnost pouze v případě potřeby; třetí společník (C) pro společnost práci nevykonává (má pouze podíl na zisku). Společnost zaměstnává tři zaměstnance v pracovním poměru se sjednanou mzdou v rozmezí 20 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně a dále ještě jednoho zaměstnance na základě dohody o pracovní činnosti se sjednanou odměnou 3 000 Kč měsíčně. V měsíci květnu 2024 společnost uzavřela s další osobou ještě dohodu o provedení práce a odměna činila 10 000 Kč. V měsíci květnu 2024 byla společníku B zúčtována odměna ve výši 2 500 Kč; jednomu zaměstnanci bylo na mzdě zúčtováno v květnu 2024 jen 1 800 Kč, neboť po vyčerpání dovolené mu zaměstnavatel poskytl neplacené volno. Za zaměstnance se pro účely odvodu pojistného na sociální pojištění v měsíci květnu 2024 považuje společník A a tři zaměstnanci v pracovním poměru. Společník B se za zaměstnance nepovažuje, neboť zúčtovaná odměna je nižší než rozhodná částka 4 000 Kč. Zaměstnanci činnému na základě dohody o pracovní činnosti byla zúčtována sjednaná odměna ve výši, která nezakládá účast na nemocenském pojištění, a proto se nejedná o poplatníka pojistného na sociální pojištění. Dohoda o provedení práce nezakládá účast na nemocenském pojištění, neboť odměna nepřesahuje částku 10 000 Kč, a proto se z této dohody nebude odvádět pojistné na sociální pojištění. Ze mzdy 1 800 Kč zúčtované zaměstnanci v pracovním poměru se však pojistné na sociální pojištění odvede, neboť podstatná je výše sjednané mzdy, nikoliv výše zúčtované mzdy.
Společnost s ručením omezeným má v roce 2024 tři společníky, z nichž jeden (společník A) pracuje pro společnost pravidelně za odměnu 30 000 Kč měsíčně a druhý (společník B) vykonává pro společnost nárazové činnosti (jednání s obchodními partnery) bez odměny, avšak používá každý měsíc auto pro služební i soukromé účely (pro daňové účely se mu proto do daňového základu počítá částka 4 500 Kč měsíčně); třetí společník (společník C) žádnou činnost pro společnost nevyvíjí a má jen podíl na zisku. Za zaměstnance se pro účely odvodu pojistného na sociální pojištění považuje společník A (jeho sjednaná odměna činí aspoň 4 000 Kč měsíčně) a společník B, neboť sice nemá příjem (peněžní odměnu) za svou činnost pro společnost, avšak má příjem (v souvislosti s činností pro společnost), který podléhá zdanění, přičemž tento příjem dosahuje aspoň 4 000 Kč měsíčně. U společníka B, který je účasten nemocenského pojištění, se proto do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění zahrne částka 4 500 Kč měsíčně, z níž také bude odvedeno pojistné na sociální pojištění. Společník C není účasten nemocenského pojištění a není ani poplatníkem pojistného na sociální pojištění.
Bývalý zaměstnanec
Za zaměstnance se pro účely vymezení poplatníků pojistného na sociální pojištění považuje též bývalý zaměstnanec, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání započitatelné do vyměřovacího základu.
Zaměstnanec v pracovním poměru, který zakládal nemocenské pojištění, skončil pracovní poměr dnem 31. srpna 2024. V říjnu 2024 byly tomuto zaměstnanci zúčtovány ještě prémie za dobu trvání jeho zaměstnání v roce 2024 a tyto prémie byly fakticky vyplaceny v listopadu 2024, tj. ve výplatním termínu za říjen 2024. Z těchto prémií se odvede pojistné na sociální pojištění, neboť se jedná o bývalého zaměstnance, který se v říjnu 2024 z důvodu zúčtovaných příjmů zahrnutelných do vyměřovacího základu považuje za poplatníka pojistného na sociální pojištění.
Zaměstnavatel
Společnost s ručením omezeným je pro účely pojistného zaměstnavatelem, pokud zaměstnává aspoň jednu osobu, která se považuje pro účely pojistného na sociální pojištění za zaměstnance, který je poplatníkem pojistného.
Stanovení výše pojistného
Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Pro stanovení pojistného jsou tedy podstatné tři prvky: vyměřovací základ, rozhodné období a procentní sazba. Vyměřovací základ je stanoven zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro zaměstnavatele. Pro vyměřovací základ zaměstnance ani pro vyměřovací základ zaměstnavatele není stanovena minimální výše; je-li v měsíci nulový vyměřovací základ, pojistné se za tento měsíc neodvádí. Vypočtené pojistné se u každého poplatníka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Vyměřovací základ zaměstnance
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 ZDP), nejsou od daně z příjmu osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a 6 odst. 9 ZDP. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Zaměstnanec používá služební automobil i pro soukromé účely; cena tohoto automobilu byla 450 000 Kč. Podle § 6 odst. 6 ZDP se považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny automobilu, tj. částka 4 500 Kč za kalendářní měsíc, a tato částka se započítá do základu daně z příjmů fyzických osob. Pro účely pojistného na sociální pojištění se tato částka 4 500 Kč považuje za zúčtovaný příjem (podmínky pro hodnocení této částky za zúčtovaný příjem jsou splněny).
Zaměstnavatel přispívá v roce 2024…